Petr Chmel

PROČ PIJOU ANDĚLÉ 2

Andělé pijou
hrající v kostky
smutně se smějou
nad lidskou pošetilostí

Jaký je naivní
ten nuzný lid
na nebe nevidí
chtějí mít klid

Pohřbili charakter
do zlatých truhlic
ze zloby černý tér
nalili do ulic

Nedali andělům
pražádnou šanci
v hromadách majetků
navždy se ztrácí

Andělé pijou
v sklepeních kostelů
s rarachem chatujou
o těžkém údělu

Rarach je spokojen
s tímhletím světem
přízní nás obdařen
duše nám hněte

S rarachem v objetí
chodíme spát
v anděly nevěřit
loupit a krást

Pošlu dnes andělům
tři flašky vodky
ať tady zůstanou
ať můžou se opít

Až jednou raracha
pošleme k čertu
anděl nám pak zamává
z krásnějších světů

ZLATÉ ČASY….?

Jako symbol vzdoru
rozpuštěné dlouhé vlasy
na vzdor rudé honoraci
co dávala nám ráda práci

Křížek s Kristem na krku
srdcem duší ateisté
S Black Sabathem na triku
starodávní extrémisté

Děvčata zas prostovlasá
s korálkama v copáncích
netváří se nedůtklivě
hladíš -li je po bocích

Kryl byl pro nás inspirací
nectili jsme tuhle dobu

Na mejdanu s levným vínem
soudruzi nám vypli proud
u svíček pak procítěně
pár akordů na kytaru
někdo uměl vybrknout

Dokázali jsme se smát
Třebaže nám bolševik
osudy chtěl psát
jeden tomu druhému
oporou byl kamarád

Už nezdobí mi zápěstí
šňůrka z černé kůže
rozpadla se jako sny
už mi nikdo neříká
co smí se a nemůže

Chybí mi dnes tahle parta
v roztrhaných džínách
kdy půlila se cigareta
kdy všechno bylo jinak

Okleštěná svoboda
semknula nás poutem
které nikdo nepoznal
kdo zůstával stát v koutě

Nechci návrat k starým dobám
tam k ostnatým drátům
jen je ve mně trochu zloba
že odpouštíme katům

Líto je mi Kryla
těch nádherných básní
každý z nás je uctíval
dnes je národ ztratil

Někam se nám poděl vkus
komerční jsme kolektiv
už ne slova jen Rytmus
to zdá se mi dost trapný vtip

Nechci být jen kverulant
jenom prostor úvahám
svědomí teď dopřávám
jak podloudný kontraband
pak po éteru zasílám

CHYBÍŠ MI

Chybíš mi jak souši deště
jako chrámu abatyše
jako slova chybí větě
co napíšeš a nejsou slyšet

Jak rtům schází polibek
jako ruce pohlazení
jak životu zážitek
jak rozchodu loučení

Tulákovi svoboda
jako kněžím hřích
jak Budhovi Pagoda
jak klaunovi smích

Chybíš mi a ty to víš

Jsem plachetnice v bezvětří
jsem opuštěný dům
vylidněné předměstí
jsem nic jsem vakuum

Jsem jako strom bez listí
černobílý harlekýn
bez Madony zákristie
bez tebe jsem jenom stín

Poslalas mi krátkou zprávu
jak ti děsně scházím
že mě míváš plnou hlavu
že na duši máš splín

Už nechci vidět černě svět
vyprahlou mít duši
už nechci dál jen přihlížet
už chci jen po čem toužím

MALÍŘ

Jak romantický malíř
co si hraje se světlem
tvůj obraz si vytvořím
v každičké své větě

Popíšu tvé nálady
roztomilé sny
taky touhy obavy
půvaby i neřesti

V ruce svíráš hrnek kávy
dáš si nohu přes nohu
odhalíš své ženské vnady
sukně sklouzne po stehnu

Roztomile zamrkáš
myšlenka se třepotá
někam tam ke kalhotkám
ty se jenom usmíváš

Závidím ti malíři
tvé ladné tahy uhlem
jak mám slovy vyjádřit
hebkost její jemné kůže

Jak popsat křivky útlých boků
a smyslná zákoutí
jak tu krásu mám dát slovům
snad dovolím vám se mnou snít

A ty malíři poeto
dále si hraj s barvami
na sněhobílé plátno
namaluj mé představy

IDEÁL…..?

Kolik básní je potřeba
abys mi uvěřila
tak si vyber jednu ze sta
lásko moje vlasatá

Nemám prsten Arabely
v kapse klíče od Ferrari
nepozvu tě na Seychely
občas bývám bez nálady

Nerad měním svoje zvyky
nemám styky na radnici
nemám vrásky z politiky
chtěl bych bydlet na vesnici

Nemám kartu platební
telefon jen firemní
relaxuju při vaření
u hovězí kližky
skládám tklivé básničky

Kámošku mám Kendy
s tou se někdy napijem
myslíte si Brandy?
protože se rýmuje?
to by bylo laciné
ona vínem a já pivem

Tam v útulném šenku
starosti a chmury
mají řádnou dovolenku
smích jen křepčí po stole
upřímně a bez pletich
jak umí to jen přátelé

Neznám moudra tlustých knih
nečetl jsem Senecu
v zimě mám rád sníh
v létě chci jet na řeku

Nemám vlastně žádné klady
flegmatik jsem asi spíše
na básničky vábím holky
nerad chodím do holiče

Zapomenu na tvůj svátek
neflámuju jenom v pátek
z výročí mám v hlavě zmatek
melu páté přes deváté

Nevydržím dlouho v křesle
nedělám co se mi nechce
rád se toulám po světě
nepodléhám samotě

Vím že nic nevím
jak to řekl Sokrates
nemám z toho ale splín
vědění je někdy stres

Všechno vědět není výhra
chybí radost poznání
andělům pak vadnou křídla
plácají se po zemi

Proč tohle vše ti povídám
moje milá nevím sám
snad abys věděla
co dělá duše poety
když zrovna nikde nelítá

Ostatní tvorba Petra Chmela publikovaná v Divokém víně:
DV 88/2017: Štěstí, Ďáblice a další
DV 86/2016: Básně, Rýmy po kapsách a další
DV 84/2016: Bez dilemat... a další
DV 78/2015: Kobylky, Anděl za branami a další
DV 76/2015: Noblesní splín a další
DV 74/2014: Dej mi pusu a další
DV 73/2014: Srdce, Sonet harlekýna a další
DV 72/2014: Až jednou a další
DV 71/2014: Pusa ve druhém odstavci a další
DV 70/2014: Stokrát, Dej mi pusu a další
DV 69/2014: Andělé ve vlasech a další
DV 68/2013: Vmilovaná, Zklamaná a další
DV 67/2013: Poločas žití a další
DV 66/2013: Myšlenka neposeda a další
DV 65/2013: Podkroví, Dívka s copem a další
DV 64/2013: Vrátit čas, Duše, Otázky
DV 63/2013: Počítej, Krásná neznámá a další
DV 62/2012: Andělé pijou 4 a další
DV 58/2012: Déšť, Kyvadlo a další
DV 56/2011: O životě a smrti, Povídej
DV 52/2011: Želvy, Raci
DV 51/2011: Tulačka, Zrzka a další
DV 50/2010: Feministka, Tulačka
DV 49/2010: Vyznání, Modlitba
DV 48/2010: Už víš
DV 47/2010: Věta, Sny a další
DV 46/2010: Veverky, Živel a další
DV 45/2010: Krásný den, Můzy a další
DV 43/2009: Dánsko, Láska a logika a další
DV 38/2008: Řeka smutku, Ruce a další
DV 37/2008: Myšlenky, Ruce