Petr Chmel

VMILOVANÁ

Vypiju tě ze džbánu
natrhám tě v jahodách
vysním si tě v županu
rozsvítím tě v temnotách

vystřihnu tě z leknínů
vyšlechtím tě v růžích
zahřeju tě ve stínu
v rýmech jsi mou tuší

vložím si tě do rámu
vymaluju střapatou
jaká býváš po ránu
roztomilou vysmátou

vybrousím tě v opálech
rozzářím tě do slunce
roztočím tě na bálech
pošlapu ti střevíce

načervením z ostružin
všechny tvoje polibky
do paměti uložím
sladké mokré zážitky

uvěř téhle básničce
vím že jsi se pousmála
vždyť hluboko do srdce
drahá ses mi vmilovala

ZKLAMANÁ

Splínů plnou hlavu
obrněná štítem
schovává se v davu
před Amorovým šípem

oči pláčem potemněly
nevěří už v sebe
nezlobí se na anděly
jen ztratilo se nebe

zevšedněly lichotky
dvojsmyslné řeči
když z citové se marodky
už pár týdnů léčí

jak vzdáleně zní slova
které básník píše
kam je život schoval
proč změnily se v klišé

kde z červánků jsou rána
z nichž poeta je nadšen?
když probouzí se sama
spát když chodí s pláčem

kam poděl se žár rýmů
nespoutaných objetí
teď v hrudi cítí zimu
bezmoc nebo prokletí

opravdu je romantika
jen berlička pro duši?
zeptala se básníka
on odpověď však netušil

kdo žalu nikdy nezažil
kdo neměl rána smutná
ten štěstí by s nevážil
a nevěděl jak chutná

KAMELOT NADĚJÍ

Neposedné vědomí
bláznivější srdce
obnažené soukromí
to úděl veršopisce

nahatý je v myšlenkách
na lásku když ódy pěje
múza cudná milenka
opodál se tiše směje

charakterní rýmu páže
alchymista slov
pod pláštíkem svatozáře
piluje svůj sloh

věty psané na sametu
do milostných příběhů
vykouzlené z bájných světů
konstelace pro něhu

možná snů je rozsévačem
které k hříchu svádějí
nebo derviš seslal z mračen
kamelota nadějí

do mozaiky upřímnosti
vkládá střípky sebe
zalesknou se v ješitnosti
když nízko je jim nebe

v rozedraném plášti světce
ženskou duši studuje
to prokletí je veršotepce
že vás prostě miluje

JENOM TOLIK...

Jenom tolik piju
na kolik mám žízeň
jenom tak si žiju
hýčkám si tvou přízeň

jenom tolik sním
aby jsem mohl spát
jsem rád že vím
a můžu o tom psát

jenom tolik chci
co dát ti můžu zpátky
možná tři pusy
dva hektary lásky

jen tolik líbání
kolik si budeš přát
něhu do dlaní
to hned ti můžu dát

jenom tolik sebe
kolik váží cit
srdce co nezebe
to všechno můžeš mít

jenom tolik očí
dej mi milá svých
v nichž plamínky se točí
a roztomilý hřích

ROZPUSTILÁ BÁSNIČKA

Ve stínu modřínu
hladí si modřinu
která už modří mu

Hledě na děvu
ve sporém oděvu
upadl na dřevu

S úsměvem mazlíčků
v kratičkém tričku
kráčí přes říčku

Chviličku postála
s vodou si pohrála
sukni si kasala

Z pod ní pak v okamžik
vykoukl nezbedník
krajkový trojúhelník

Vlnky jsou dlaně
dvě nohy laně
vstoupily na ně

Smyslně líně
smáčí ji v klíně
jak rty ve víně

Trochu se zarděla
když před ním seděla
tvář měla anděla

Dávám si za vinu
tu tvoji modřinu
pusu pak vlepí mu

Leží tam ve stínu
pod zády zeminu
bližní jsou k bližnímu

Ostatní tvorba Petra Chmela publikovaná v Divokém víně:
DV 88/2017: Štěstí, Ďáblice a další
DV 86/2016: Básně, Rýmy po kapsách a další
DV 84/2016: Bez dilemat... a další
DV 78/2015: Kobylky, Anděl za branami a další
DV 76/2015: Noblesní splín a další
DV 74/2014: Dej mi pusu a další
DV 73/2014: Srdce, Sonet harlekýna a další
DV 72/2014: Až jednou a další
DV 71/2014: Pusa ve druhém odstavci a další
DV 70/2014: Stokrát, Dej mi pusu a další
DV 69/2014: Andělé ve vlasech a další
DV 67/2013: Poločas žití a další
DV 66/2013: Myšlenka neposeda a další
DV 65/2013: Podkroví, Dívka s copem a další
DV 64/2013: Vrátit čas, Duše, Otázky
DV 63/2013: Počítej, Krásná neznámá a další
DV 62/2012: Andělé pijou 4 a další
DV 59/2012: Proč pijou andělé 2 a další
DV 58/2012: Déšť, Kyvadlo a další
DV 56/2011: O životě a smrti, Povídej
DV 52/2011: Želvy, Raci
DV 51/2011: Tulačka, Zrzka a další
DV 50/2010: Feministka, Tulačka
DV 49/2010: Vyznání, Modlitba
DV 48/2010: Už víš
DV 47/2010: Věta, Sny a další
DV 46/2010: Veverky, Živel a další
DV 45/2010: Krásný den, Můzy a další
DV 43/2009: Dánsko, Láska a logika a další
DV 38/2008: Řeka smutku, Ruce a další
DV 37/2008: Myšlenky, Ruce