Zora Wildová

IHNED SE POSLECHNU

Jak se tak už hodnou chvíli poslouchám, musím uznat, že můj vnitřní hlas má ale krásný hlas!
Kdykoliv ho zaslechnu, ihned se poslechnu!
Takovým se mu to do mě mluví! Takovým mi dokáže cokoliv,
a jak nepřeslechnutelně, a jak důrazně, a jak rozumně našeptat!
I když tuším, že mi chce zase jenom něco nakecat.

TAKOVÁ ČIPERNÁ KULIČKA

Samozřejmě vím, že se patří, že se sluší,
aby člověk jednou v životě vyplivl do prachu země místo sliny svoji duši.
Jen si nejsem jista, bude-li na to v ten okamžik dost ustrašená, bude-li na to zrovna dost maličká.
A jestli se z ní udělá taky taková živá, čiperná kulička,
jako když na vyprahlou cestu dopadne právě spuštěného deště první kapička.

JEN SE TRAPNĚ VYTÁČÍ

Lidské oko, pokud ho nic nepálí nebo netlačí,
tak se lehce a mrštně a zvídavě na všechny strany otáčí.
Ale jsou situace ne právě nejsnazší,
kdy ani výmluvy nestačí.
A to se pak to chudák očičko jenom všelijak trapně vytáčí.

ANI KDYŽ ROZSVÍTÍŠ LAMPU KRÁSNOU

Obávám se, že ani tisíc rozdmýchaných sluncí,
ani nakřápnutý atom,
ani když pod stropem rozsvítíš lampu velmi krásnou,
nebude stačit na to,
aby ještě někdy bylo mezi námi tak jako o této černočerné noci zcela jasno.

VYPÍNÁM

Když si tě chci dobře prohlédnout, no tak se na tebe pořádně podívám
co nejvíce rozzářenýma očima. Ovšem pak v zájmu šetření energií,
tou jsem totiž od doby, co účty platím já, nucená neplýtvat,
zrak včas vypínám. Nebo aspoň na stand by přepínám.
Ale to se už zase ten můj vnitřní o tě začíná nějak nebezpečně zajímat...

MŮJ VELKÝ KAFÁČ STOLNÍ

Jakýže mezi vámi vidím rozdíl?
Když on si to u mě už taky párkrát rozlil?
A taky aniž by se rozbil. A tím svojí každodenní opojnosti pro mě pozbyl.
On, můj velký kafáč stolní!
Kdežto ty leda tak nějaký kamarádíček mně jen na dolévání pouhé čisté vody sotva dobrý.

S TVÝM ZPĚVEM V UŠÍCH

Chceš vědět, jak se mi nejlépe usíná?
S tvým zpěvem v uších, když mi k sluchu doniká.
A odtud rovnou až do morku duše proniká!
A když jsem jen víčky na očích a stínem svých řas přikrytá.
A tak bych si přála i umírat.

DIVŽE SVĚT NEZBOŘÍ

Ticho před bouří poprvé zabouří, ledva ho něco pobouří. Ovšem to se potom kolikrát rozbouří, divže svět nezboří. Divže nesrazí hřebínek kdejakému vyššímu stromu, domu, pohoří.
I vlně na moři. Ano i na člověka se oboří. Když přeroste a když si to zaslouží.
Tak ho pěkně hlasitě okřikne, zpucuje, pokoří. Tak mu pak do uší naloží pár dělových náloží!
Ale to jen než se patřičně vybouří a než zase nastane takové ticho po bouři, jako bylo to před bouří.

LETEM MOTÝLA

Kdybych se nebála, že mě to bude stát zrak,
hodila bych po tobě naráz hned oběma očima.
Ale co když se propříště pak už nebudu mít na tebe čím podívat?
To si raději kamínků plné kapsy nasbírám, a až tě potkám, budu je za tebou posílat
vratkým a ostýchavým letem motýla.

Ostatní tvorba Zory Wildové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Má-li dojít na placení a další
DV 98/2018: Jak upadnout a při tom se o zem neuhodit? a další
DV 97/2018: To já sama a další
DV 96/2018: Jenom samé vteřinky a další
DV 95/2018: Odmítl je jako zrcadlo a další
DV 94/2018: Vyzrát na všecky a další
DV 93/2018: Starost jara a další
DV 92/2017: Jen si mě oťukává a další
DV 91/2017: Už jen v dobrém a další
DV 90/2017: Jak jim jeden píská a další
DV 89/2017: ***
DV 88/2017: Pro sólo vlastních kroků a další
DV 87/2017: Osud a další
DV 86/2016: Jen vlastní stín mi tady kryje záda a další
DV 85/2016: Mohla bych se vsadit
DV 84/2016: Být tak máminou beruškou
DV 83/2016: Kalamita vzniklá od labutího křídla
DV 82/2016: Nejvyšší kočičí vyznamenání
DV 81/2016: Lenoška na lenošce
DV 80/2015: Přiznávám ke své haně a další
DV 79/2015: Až za hranici viděného a další
DV 78/2015: Stříbrný šém noci a další
DV 77/2015: Čím větší tma, tím lépe vidí a další
DV 76/2015: V poměru jednoho ku jedné a další
DV 75/2015: Ihned zbaběle neutéci a další
DV 74/2014: Jdou, ačkoliv stojí a další
DV 73/2014: Jenomže já vejdu i tak
DV 72/2014: Když váhají a další
DV 71/2014: Jen ať si přivstanou a další
DV 70/2014: Mouchy, pokakejte si mě a další
DV 69/2014: Až on nakáže a další
DV 67/2013: Až mi bude nejhůře a další
DV 66/2013: První po ruce a další
DV 65/2013: Kopřivy, Těžko pak rozhodnout a další
DV 64/2013: Vstup zdarma a další
DV 63/2013: Bez řečí, Žádný drahokam a další
DV 62/2012: A každý by chtěl něco slavit a další
DV 61/2012: Až se to bojím říct a další
DV 60/2012: Ať si zpívá pouze pro sebe a další
DV 59/2012: Nejen podle jména a další
DV 58/2012: Mezi cenami, Svoji nejteplejší čepici a další
DV 57/2012: Smrt nelze usmrtit a další
DV 56/2011: Ani mu to nevadí a další
DV 55/2011: Cíle dosud v plné síle a další
DV 54/2011: Až tam jsme se zadýchali, Odkud takhle zplihlá? a další
DV 53/2011: Na konci krve, Nejkrásnější mišš a další
DV 52/2011: I maličko nábožné, Vyzrát na všecky a další
DV 50/2010: Kousek nad hladinou a další
DV 49/2010: Jak upadnout a přitom se o zem neuhodit a další
DV 48/2010: Jako ulitý, Prozatím a další
DV 47/2010: Sama v celém rychlíku a další
DV 46/2010: Sama v celém rychlíku
DV 27/2007: Už jen v ústech mám sucho a další
DV 26/2007: Pomluva, Pravda trochu hravá a další
DV 25/2006: Jen, Ač právě pršelo a další
DV 24/2006: Pořád na stejném místě, Prosba a další
DV 23/2006: Nic k ničemu přidané, Asi jsem tě jenom špatně pochopila a další
DV 22/2006: Nic, Co? a další
DV 21/2006: Co může být horšího?, Jaká možná jsem a další
DV 20/2006: Tři přání, Rozhovor s matkou a další
DV 19/2005: Něco by tu mělo být mým domovem, Zklamání a další
DV 18/2005: Osidla naděje, Jako ty a další
DV 17/2005: Štěstí, Slabší místa a další
DV 16/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 15/2005: Statečnost je chlebový štít na dveřích, Čeho zaseješ a další
DV 15/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 12/2004: Postav mi bránu
DV 103/2019: Být tak paličkami a další
DV 102/2019: Teď mě jenom braň! a další
DV 101/2019: ***
DV 100/2019: Dnes imrvére v cukrárně a další