na další stranu
Martin Srnec
BECHYŇSKÁ VĚŽ
Zlaté věžní ručičky
zelené cimbuří
Staví se co může na špičky
a hledí do moří
mých jižních Čech
Zlaté věžní ručičky
barokní cukřenka
bosá postrádá střevíčky
a přeci milenka
mých jižních Čech
***
Tvůj život se do té chvíle dělí na školu a po škole
a školní týdny se plouží jako karavana pouští
a celý rok se vleče jako noční tramvaj
s přestupní v nedohlednu s konečnou v Nekonečný
Ty pak poprvé s políbením od maminky
už nenastoupíš do bechyňky ale do rychlíku
Život je velkou posluchárnou
na točně v ateliéru Akademie najednou
sám nahý objevíš sžíravý půvab ženských těl
a šílená toužení
se střídají s vratkým soužením
Řeka je bez meandrů bez ramen bez kruhů
vodoměrek a stojatého bezčasí
Je svižná trávu ohýbá v kolínkách
ryby v ní jsou dravější
Její běh se mění časem ve volný pád
Čas pádí plešatí ti kamarádi
Houfně jako pampelišky
Vzácnější jsou místa kdes byl rád
kde smrkové plaňky žilnatí
kde staré šraňky mizí od tratí
A letíš střemhlav
a nevíš kdy se tam vrátíš
a kolikrát
JIHOČESKÁ
Déšť plaví vůni z hloží
nahání řece husí kůži
pyšný houbař se prsí
Jeřáb barví koutky pusy
slyšet brousit staré kosy
z míst kde už léta vosy
lítaj z planých růží
VLAKOVÁ
Dešťové kapky
na skle rychlíku
spojí se
klikatí
a zrojí ve mžiku
Dešťové kapky
na skle rychlíku
kloužou
těžknou
míří k zániku
|
