Alenka Vávrová

L Á S K O !

I.

Za noci bezesné
Lásko
Zas myslím na tebe

a léto se Tak krátí
Chybíš mi Do listů
z javorů chtěl bych
tě oblékati

Jazýčkem touhy
slízat smět Celé
tvoje tělo
až na duši někde Dole
Pod rámem
nádherně lesklým
jako to Nejhlubší
Koncertní
violoncello

Nad ránem
chci tě nahou
do své vlastní náruče
oblékat

Hořím tmou
Této dloužící se noci
Plameny Divoké Nenasytné
kéž nás oba
vejpůl rozetnou

V té hudbě budeme se
divoce i něžně Zpátky
S c e l o v a t
V jedno tělo
V jednu duši

Lásko !
Chybíš mi . . .

L Á S K O !

II.

Tam i zpět
V podzimní noci
Babího léta
Znachověla Bělounká
mortadela
mého těla


To způsobily
ty tvé polibky
že jsem se tolik rděla
A bylo mi znovu
šestnáct a šestnáct

šestnáct let
A vůbec nic ještě
jsem nevěděla
a když se mé
srdce dalo v let
já nohama brzdit
jsem chtěla

a netušila svoji vlohu
opřít své paty
o oblohu
Nebeskou klenbu
jimi podpírat

aby se na tebe nezřítila
tam a zpět a zpět a
Tam! Ano! Tam !
A zpět...

Lásko

L Á S K O !

III.

Voda na tvůj čaj
Tvůj tajnosnubný
pohled
Tvé sopky
Tvůj dech
Tvé tajné tetování
léta na zádech
Tvá láva
tvé všechno o něž
Nelze na rovině noci
zakopávat
I dech se musí
zastavit

Tvá past kde i Pták
se mění ve zloděje a chce
se mu a chce se mu. . .
svým sladkým zpěvem Sám
sebe mást...Ó... Ano ...!
Krást Krásné Zářijové...
A hladové. . .

Medová past postele
dokořán svou hubu
otevřela
a třikráte již vřela
a třikráte již vřela

voda na tvůj čaj

L Á S K O !

IV.

...a byla to vodka
na tvůj mlýn
Kobylu rána
svalili jsme do peřin
a ranní esemeska
proměnila se v Pegase
V toho mezka co ze slov
poskládal svůj stín

a mně se tolik chtělo
s tebou tancovat
Jsi kouzlo co mysl mou točí
jsi sladkého vozu kočí
co noc co noc Kosí
perleťovou kosou
bosou Lunu a Dávno
si už vočíh‘ i pampe
pampelunu

Jsi ten co Utahuje
kolem krku
předposlední strunu
kytary
a ve sluneční rukavici
nosí
stále překvapenou ruku

/...až si to po tobě přečtu
Strnu !
a z trnu Šípkového Stočím
Prastarý džbán
Svítání
Růžového
Vína
Ne!
Nebudu jiná
Lásko má ... /

L Á S K O !

V.

Černá labuť
se nám pomalinku
otevřela


Náš vůz jel krokem
neboť jsme se báli
srážky s divočákem

L Á S K O !

VI.

Pak vkládáš své mrtvé
do šuplíků
a tajně se chodíš dívat
Rostou-li ještě Posmrtné
ledové květy


Otíráš Důkladně
své velké Paliativní ruce
o kotě noci
které slastně vrní

A potom Mě Mě Mě
Zachraňuješ
z horské stěny
Srny zdola na mě upírají
velké hnědé Tajuplné
Oči

L á s k o !

L Á S K O !

VII.

Život je velikej zázrak
Jdu zítra polykat
kameru

a doktor se mi bude
procházet
po žaludku
a já se budu na to dívat
Můj ty smutku

Tak nemožné Stane se Skutkem
Vskutku
Ve skrytu duše budu Doufat
že mi brýle neupadnou
a že také já uvidím Kus

toho svého slavného filmu
ze žaludku
Lásko!
A když tam nebudeš...

I když tam nebudeš
Stůj při mně!
Lásko!

ROADKILL

/ Báseň pro Helene /

R O A D K I L L

Věřím ti
každé písmeno
a je mi vcelku jedno
kdo vyškrábal ten pergamen
Miluju ty co pod peřinou svítívají
baterkami na písmena znovuobjevená

/Nechť zhynou Všichni
co objevili naše pravdy
před námi a díky těm
co dosáhli
na hvězdy
a nechali je tam.../

Hustý! Hu! Hu! Hustý Mluvím-li chvíli
ústy svého druhorozeného
Mluvím-li chvíli tvými ústy
Holčičko moje
Rooad Kill Heleno

Viel Viel a všeho Viel Ich habe
Ich habe Viel Gänsehaut
Do plné vany krve narodili jsme se
Vše se vším souvisí Isoly naše První mnutí
i poslední Vši zapomenutí
Našimi kamiony na dálnici poražená


laň


Zaplať daň Dítě moje
Road kill
Roud kills
Zaplať !!! Daň !


A je to naše společná cesta
a kdo za to může. . .
Černá rozvíjející se Růže GloGloBalizace?
Bagatelizace lásky?
Vlásky dohola ostříhané?
Člověk bez paměti Kolo

Kolektivní neviny kolo
Kolo Kolo Mlýnský...?

Road Kill a Road Kill
Přes propasti času
tak Rozumím tobě
Holčičko moje Road Kill

Hele! No!

Heleyes...
Věřím tobě
Lámána v Kole
Poezie světa

HeleYes
Heleno
To beru
Krásnooká Ty
Helenečko
Tak to tedy beru
tady a teď
Ich bin Deine
Mutti
No! No! No!
Yes !

OD TAJNÉHO CTITELE

„Je konec léta
Do Egypta už se nelétá
Mimogalaktické výlety však
se na mou duši Neruší!

Chtěl bych v dorůstající Luně
části rukopisu poslední knihy
čísti v očích tvých...“

Mnou otřásá sardonický smích
(To spíš sama lama přijede k nám
na saních)
Žádné milostné pletky hrátky pasti
nemohu si dovolit Šetřím síly
Má báseń se tulí do podzimního pláště
Rým slovenský očekává
Prídú ľadové dážde
Nebojím se hoboje
V 6. symfonii od Beethovena Mám srdce
hlavu ruce i nohy Oboje
Tajný mi posílá další esemesku:

„Nevíte Kudy kam...? Pak je tu naše
Cestovka Avion Violetka Do Nikam...“
To znám To znám „Všechny bolístky
ti pofoukám...“


To potřebuju! Nutně! Pofoukat
slinivku tlusté i tenké střevo hrtan i hltan
všechny zuby děravé A zatím tady
žehlím modré a bílé puntíky Právě
žehlička padá na koberec
objíždím s ní
obrys svého
ještě živého
těla a

šetřím své síly pro smrt
Můj tajný ctiteli
Neb tak blizoučko
Lásky je

Ostatní tvorba Alenky Vávrové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Ale je!, Báseň modlitba a další
DV 98/2018: Marginálka o náruči
DV 89/2017: Zima, Árie v Divadle Kámen a další
DV 75/2015: Vyštěkla do tmy
DV 72/2014: Opona nahoru! a další
DV 71/2014: Guerilla aneb o mrtvých a další
DV 69/2014: P.F. 2014
DV 67/2013: Naděje a další
DV 65/2013: Báseň která stále začíná a další
DV 63/2013: Zvonkohra pro divoký a další
DV 62/2012: Červený hadr vášně a další
DV 59/2012: Lakonika, Nečtěte tu báseň!!!
DV 58/2012: Z pivního baru tučňák už turci ořezávají kebab
DV 56/2011: Jiný kafe!, Nejkrásnější báseň a další
DV 55/2011: To bude tím větrem a další
DV 54/2011: Kočičí zlato, Tak kočky odplácejí, Alla rotonda
DV 53/2011: Tak to zase roztáčíme
DV 52/2011: Dvanáctá, Z mého snu ošklivého a další
DV 51/2011: Volání vánočního kocoura
DV 49/2010: Hledám
DV 48/2010: ***
DV 46/2010: Jsem tady jenom na skok a další
DV 42/2009: Kdy jako to bouchna a další
DV 34/2008: P.F.2OO8, Vzduch, Až