na další stranu
Alenka Vávrová
tak ještě jedno nočňátko:
KDY JAKO TO BOUCHNE
dnes v noci přiletěl mi do postele
černý Holub
z města pravoúhlého
ba co dím
z Velkoměsta Vobrovskýho
Ve znaku mu sedí Beznohý
perutnatý orel
na hrudi
má palcát se třemi
veselými hvězdami
přiletěl z města zázraků
kde příliš mnoho slípek
jde si po zraku Vyklovávají si oči
a svět se točí svět se mění
v neradostně ucpanou
Avenue of the Americas
My už Rudou dávnou vyměnili
za bílou Star v Čechách
rychlostí blesku Vlastně v Česku
ačkoliv bez prosby bez modlitby
na vlastním vlásku visíme
a tolikrát nás Anděl smrti klepnul přers prsty
zas lezeme tvrdošíjně Nazí
do mikrovlnné trouby Zkázy
KDY JAKO TO BOUCHNE?
Vrkalnocí Černý holub
corvair barvy stříbrné |Vrkal do zahrad
Kirkegaard
Kirkegaard
S I N G L E S
Do mé postele nastěhovala jsem si
knihy knihy knihy
Říkají: hi hi hi hi hi hi ! Hladíme
ale v žádném případě nejsme krásná
polohrubá Chlapská ruka
muka s písmenky a Udělej si sám
Do svojí postele nastěhovala jsem si
Kocoura Seká po mně packou
Netulí se Nemazlí
Hledí na mě Vyčítavě:
Proč já nesmím
míti koule
Mňaou
Ze skříně na mě usmívá se Růžový
latexový pták
a mlčí
SONI ZÁCHOVÉ OD ALÍSKOVÉ ALENICE
Kdo vlastně jsem...?
Kdo jsme...?
Zestárlé básnířky co kdysi klepávaly
s kerkou a korálky nad kotníky
na dvířka Duhového paláce
Poetiky
Kdo jsme...Kdo jsem...?
Dítě se zářivýma očima
leží na louce zelené a JE
Kosmem
Jemné to záření do básní
vstupuje a dítě Chvíli je
vítr Chvíli je kosem na třešni
rozkvetlé Zpívajícím kosem
Ponejprv zdálo se nám že TO
trvat bude dlouhodlouho
Dneska už víme TO štěstí trvá
jenom chvíli pouhopouhou
ještě nám v uších znějí
písně pravdy plné poezie
a čas ten spravedlivý rekvizitář
nad naše ňadra Venušiny
náhrdelníky rozděluje
XXXXX
ahoj a odepiš mi básní
alísek
|
