na další stranu
Petr Petříček
BEZ ZÁBRAN
V pivní pěně
jako v ženě
smáčím se
přirozeně
je to v ceně
až dopiju
šestý pivo
pomiluju
tě protivo
hlavu nechám
na věšáku
půjdem někam
do věžáku
přikrejem se
panelem
to se máme
nestelem…
SÍŤ
Spřádáme jemné pavučinky
ze snů a přání
Náš svět je velkou sítí
A my chyceni
BALADA O MALÍŘI
Noc je černé plátno s několika okny
rozžatými štětcem abstraktního malíře
hledá v nich člověka a zapomíná na sklo
Pořezaný vykrvácí do růží v záhonech
Postupně vysychá barva žárovek
Lidé jdou spát
jen vypínače
hrůzou cvakají
PO SVÁTCÍCH
V pondělí ráno
po noci zjasněné hvězdami a milováním
rozespalé dívky v tramvaji zívají
Ještě jim ramena hladí
vzdechy milého
a těžká víčka podpírá jen víra
že ani ve shonu všedního dne
láska neumírá
POZDRAV Z ARLES
Nebe se oholilo
jen pár bílých chomáčků
zůstalo mu na tváři
Vypraštilo svá modrá kukadla
a zaseklo si slunce do čela
ostré jak břitva
Ucítil jsem vůni cypřišů
z obrazu van Gogha
a žízeň
a samotu
a břitvu na uchu
Bojte se nevěstky rozlepit obálku!
NOC S GAUGUINEM
Noc je plná hitů
námořníci v krčmách propíjejí moře
Alibaba je v zajetí rocku
Alenky se čtyřiceti loupežníky
v říši divů
a měsíc vyje
na psy v řetězech
Půllitry se zvedají
k reprodukci na stěně
Bonjour monsieur Gauguin
ale ke dnu je daleko
Novák chrápe v rytmu kantilény
květináč tiše vyrůstá
z tchýniných jazyků
Psi se utrhli z řetězů
měsíc jasem vybílil celou hospodu
jen stíny nohou židlí
převrácených na stolech
kreslí mřížoví vězení
vězení
Bonjour monsieur Gauguin
S čepicí do očí
s rukama v kapsách
už sto let
trčí před plotem
a vrátka nikde
Ach Tahiti!
GAMBLEŘI
Mincemi krmí naději
Mezi cinkáním drobných
veliká touha
zaslechnout nevyřčené
S rachotem padají
vyhrané koruny
a nakonec docela tiše
srdce do kalhot
|
