Martin Hampel

(fotografie autor)

PŘEDEVČÍREM

Úřadující
samozřejmě že jinde
než by měla
pořád to můžu opakovat
nepoučitelná
a hlavně taky
nepoužitelná

tři sta deset korun za nákup
doma jí to všechno
sežerou haranti
malí okupanti
kteří jsou samozřejmě
nejvíc v klidu

/BEZ NÁZVU

Podej mi citron
stejně
jsem se přehmátl a podal jí limetku
jenže ona
to stejně nepoznala
a to ještě včera
tvrdila jak je všehoznalá

tak jsem dělal
mrtvého brouka
něco si potichu brouká
ale ne
zase tu trapnou píseň
nejstupidnější
ze všech stupidních

VRAZI

Vrazi
teď to vysvětlujte
na to si počkám
vsadím se
že to bude stejně k breku
jako loni
jako včera

nic se nezměnilo
vlastně jo
všecho se změnilo
ale všechno taky
zůstalo stejné
tak nějak
napůl rozebrané

TAK NĚJAK VČERA VE VEDLEJŠÍM BYTĚ

Můžu ti dokola vysvětlovat že je to všechno jinak ty máš stejně svoji pravdu
takže mi přijde hloupé
ti pořád říkat mojí verzi
když tě to vlastně
ani nezajímá

Chudinko
pro ten nákup
si teď můžeš zajet sama
prosím, můžeš jít
a nezapomeň mi vzít
dvacet deka gothaje
a pět dvanáctek
Rozumíš?

/BEZ NÁZVU

Všichni jsou naivní
& ten poslední zbytek sebeúcty
jsme spolehlivě zahnali pryč
klaníme se
desítkám obličejů
s divnýma očima
chtějí naše peněženky
& a náš drahocenný čas
nediv se
že jsou z tebe nervózní
vždyť bez tebe
by dávno umřeli
Kristova noho

350°

(Evě Konečné)
beru na vědomí
tu závislost na tobě
vlastně né tak úplně…
(na kom na čem?)
varianta šestého pádu
netušené možnosti
leží v podvědomí vzadu

otočení o 350 stupňů
kdo by to byl řek'
že láska má vztek
jako doprovod

lehnout si do postele
neptat se na čas
asi byl bych za blázna
kdybych si všechno ušil
předem na míru
vesměs bych sám netušil
že jsi mým středem vesmíru

VEČER DOMA

všechno je tak nějak
na dvě věci
bude to chtít
tak dvě deci
tak nezkoušejte
ani zvonit
dnes je zavřeno

BOD MRAZU

A tak se postupně rozkládáme
každý někde jinde
s někým jiným
nevěříme
v nic a nikoho
cit na bodu mrazu
občas jsem odbočil mimo
ale to k tomu tak nějak
patří

Fakticky ani nevím
co dál mám říct
nechci
aby mi z úst vyšla zase nějaká hovadina
tak si jen oblíkám bundu
a dělám
jakože už chci jít tam
kam patřím

DOKUMENTÁRNÍ

(Evě Konečné)

trocha inspirace
a večerní tón
se přehoupne o dva intervaly níž
procítěně si tě zapínám
v hlavě
a sleduju ten film
dokumentární
krátkometrážní
kdy všechna lehkost
na rtech ti visí

PANOPTIKUM ULTRA

nekonečný moment
jeden zmetek za druhým
zmatkáři ve frontách
šílenci v tramvajích
panoptikum ultra
dopisy z mokré čtvrti
posledních 18 minut
agresivní zubař
zdravě povídá si s čelistmi
na zemi plno rozbitého skla
a bezedných kelímků
poslední delirium tremens
mlčeti dřevo
divadlo bez jeviště
děj bez hlavního hrdiny
píšeme si tu všichni
do tabletů

/BEZ NÁZVU

S určitostí určujeme
zásadní filozofii
ale ve skutečnosti
jsme si sami sobě neskutečně cizí

okamžitá frustrace
všechno nedokonalé
tak se otáčíme pryč
a už je nám jedno
že to všechno

pomalinku mizí