na další stranu
Martin Srnec
Jiří Anderle: Požitkáři
2008 olej na plátně, 134 x 100 cm
NOVÉ ČASY
Knihy na stole vrství se
Nikdo je nečte
Hrušky hnědnou na míse
Nikdo je nejí
Omítka ze zdi drolí se
Nikdo ji neopraví
Z komínu sotva kouří se
Nikdo ho nevymete
Mleté kafe vyvonělo se
A všichni ho pijí
JARNÍ LUFT
Koberec z bílých pampelišek se vypráší po krajině s první bouřkou, co uhodí zem, a topoly při kravíně, má lásko, hučet nám budou u kolen.
MEXICKÁ SIESTA
Opření o sebe pod ceibou tequilu popíjí, dřevění. S oblaky nad hlavou
myšlenky se rozpijí v mlčení.
LÉTO 2012
Ležíš na lehátku na kraji
slunné zahrady
už se téměř nepohneš
Leží tam v tobě
a sotva ji uzvedneš
Na hladině tvých hlubokých očí
se rozpouštějí bílá oblaka
a řeči kolem už jen čeří
vzpomínky a divné prázdno
tam
pod hladinou
Ale ringle jsou sladké
a ještě strašně chutnají
Tvá ruka je nepřestává lovit
dokud z proutěného koše
ze samého dna
ještě strašně chutnají
***
K tomu vykrojenému výsluní nepotřebuješ zlatou lžíci
ani salónním intelektuálem či mondénní blondýnou
se světem u nohou se narodit
hlavně člověče
nemarodit
***
Rozpitvals dešťovku vosičku kobylku
škubal si hluchavkám čnělky z okvětí
ze slepičích brk lepil si čelenku
zástěru máminu rozpárals do nití
rozpustils mosaz vysrážels v měděnku
okusils od stonků pupenů po listí
vařil si masti z bejlí a heřmánku
mravencům do cesty házel si jehličí
|
