Petr Žantovský


Jiří Anderle: Zápas (Trapné scény)
2007 olej na plátně, 120 x 90 cm

A VLASTNĚ PROČ NE

A vlastně proč ne když slýcháme takové pitomosti
ze všech tlam a tlampačů že i bifteky se stydí červenat
Jen pěkně do nás Do lidí trpěných a utrpěných po vzteky
Že prý jen další listopad a nové kurvopění
je nový požitek A to se cení

A vlastně proč by ne Nadšení znovu povinné
pomine tak jako se pominutí míjejí
na ulici Klapky hluchoty Ty věčné pochyby:
co kdyby jeden z nich jsem přece jen byl já
anebo ty? Co pak? Čekání na zázrak?
Spíš na Godota Rota bude nás Dost možná pluk
A přece nepřijde

Ten povědomý hluk je skřípot dějin
Zrezavěly nicděláním Ztloustly nudou
jak servírka co nikdy neutírá stoly
protože hostům je to dávno u čepice
Stáním ve frontě na vidličky a lžíce
odměněni budou
netušíce

Nakonec proč to nezkusit Jaké je riziko?
Nahoru i dolů povezou vás s muzikou
jen skladba bude jiná: kvapík třeskutý a tuš
jak farářova slina malou chvíli před požehnáním
To kulometná četa houslím smyčce stíná
Anebo prostě funébrblues od Gershwina
Kdo to tuší? Tak jako tak vaše uši jediné už
neuslyší to

Až se budou rvát A budou To je jisté:
O plac na hřadě O místo v řadě
O každé ucourané nic O načechrané dýmy
Rýmy na přeskáčku Ukradenou hračku nebohého
Pak teprv uzákoní povel Z-m-i-z-t-e
A revoluční značku Z-á-k-a-z---v-š-e-h-o

Tak proboha proč nezkusit to milý Hérostrate
Podej fakuli ať naučíme se jak tančit se sliby
Zakomponování do hladka a pěkně jmenovitě
To odžité už dneska platí míň než zvadlá arabeska
Jenže on oheň zvedne jen aby se neřeklo Možná i zpitě
Tak nedůsledně vrhají se na pláž velryby
když chtějí být hozeny do vody
těmi kdo vyskytli se poblíž ráje
cestou z hospody
Nastoupil do tramvaje Pozdě je A jiná pohádka
se tady hraje