Zora Wildová

DĚDEČKŮV VIRTUÁLNÍ POMNÍK

Kvůli mému pražskému dědovi
mě kdysi občas hryzlo svědomí.
Jak já dokázala vlastního dědečka zneužít,
třebaže byl už tenkrát hodně dlouho po smrti.
V roce čtrnáct padl na válečném poli.
V rakouské uniformě
prý někde na východě,
prý někde na kruté ruské frontě.
A touto politováníhodnou událostí
jsem si vylepšovala, na radu rodičů,
svůj dosud dětsky bezobsažný životopis,
svůj dosud politicky nevyzrálý kádrový profil,
kdykoliv jsem chtěla postoupit
na vyšší stupeň školy.
Děd byl vyučený soustružník,
šlechtic mezi dělníky, a sokol,
jak dosvědčuje jediné mně po něm zbylé foto.
Když ho přinutili jít se bít za císaře pána,
mému otci bylo pět a sotva si mohl pamatovat,
jak vyhlíží jeho táta.
Zato já si ho uměla do detailu vybavit,
já měla z historických reportážních snímků
načerpané velice konkrétní černobílé představy,
jak to vypadalo, když mu zaveleli
hnát se útokem proti nepříteli,
když ho střetla střela, když ho k zemi smetla,
když krok od zákopu ležet zůstal
a krev mu zalila ohyzdně rozšklebená ústa.
Ta tragikomicky zrychlená němá kinematografická smyčka
se mi i teď tu a tam sama od sebe spustí a promítá před očima.
Kde vídám ten obraz trhavě se míhat
v doprovodu komentáře
tázajícího se mým pokaždé znovu rozhořčeným vnitřním hlasem,
ve které leda větru vanem ledabyle zasypané jámě
leží jeho anonymní kosti
bez kříže, bez květin, bez známek mrtvým slibované
nikdy nehynoucí důstojnosti?

A tak mně to nedá,
abych nešla svého děda hledat,
když teď už vím, kam se za ním vypravit.
Nikoliv na Rus, do té mrazitánské dálavy.
Není nutné opouštět naše vlídné klima,
stačí se doma pouze v letním tričku a lehkých trepkách
ve svém pokojíčku, ze své pohodlné sedací soupravy
počítačem přisát
na web adresu pražského Klementina.
A čarovnou mocí internetu si zjednat přístup do archivu
autentických dokumentů dobového úředního tisku
s výčtem lidských obětí tehdejšího válečného běsnění.
Víc než 78 000 stran lakonických denních zpráv.
Co stránka, to v přehledné úpravě dva sloupce jmen
s již hotovým náhrobním nápisem…

Chvíli namátkou klikám,
jak do toho minimalistického statistického arcidíla
zkusmo vnikám…
až k příkazu, sezname, otevři se!
A jestli to není klika, on mě vítá a že už čeká
jenom na zadání dědečkova jména!
Provedeno.
Avšak běda, tento soubor mého děda vůbec nezná…
Ó, 39 144 strany marného načítání!

Leč soudobým blouznivým hledačům
virtuálních zlatých trojských pokladů
se ihned jiné nabízejí k prokutání
v podobě páru věcně věčně spřízněných alternativ,
Doplňky a opravy nazývaných.
Čili následnou fázi pátracích preparací
nadto jistím parafrází na frázi málem zaříkací,
otřeste se, otřeste, dodatečné materiály,
přece se ten pro mě nejdůležitější pěšák
c. a k. Rakousko-uherské polní armády úplně neztratil!
A tu mnou až cukne překvapením:
můj dědeček je možná nalezený!
Tedy aspoň ve výtisku ze dne 28. 11. 1914, str. 51.
Jméno odpovídá, i to, že byl infanterista,
že pocházel z Čech a z Prahy; toliko letopočet narození
není zrovna na numero přesný.
Ale aťsi!
Vždyť zase příslušnost k bojové jednotce tak krásně sedí…
Jenomže pak mě za dvojtečkou zarazí,
co moji nadějnou dedukci a dějovou konstrukci
zcela rozvrací
čtyřmi malými písmeny: verw. Verwundet. Zraněn.
To znamená, že můj děda zatím snad že stále žije?
Fantazie!

Která mě se svůdností čiré utopie
navádí
prstíčkem úporného slídiče
proklepnout ještě pramen poslední záchrany,
objemnou složtičku slující Váleční zajatci.
Tudíž potřetí vtěluji dědečkovo jméno
do okénka k tomu určeného
a své přání přitvrzuji formulací takřka zaklínací...
A nový zásah, nová trefa
ve výtisku ze dne 11. března 1916.
I zde je evidován voják kýženého jména,
jako děda vyznání římskokatolického,
od 26. 8. zajat v Przemyszlu,
internován do Ivanova, gub. Novgorod, Rusland.
A to, jak tuším, asi nebyl ten nejlepší zaopatřovací ústav…

Načež veškerá předchozí odhalení vniveč změní
Rakouského červeného kříže Zprávy o nemocných
a o raněných.
Načež, jestli správně bádám, hádám, že od data
2. 11. 1914 rovněž tady vedou o dědovi záznam.
O četaři jeho jména.
Inu není pochyb, že to chtělo pohyb,
stihnout pobyt v nemocnici u nás v Budějicích o 4 týdny dřív,
než si všiml vojska šiml,
že mu ausgerechnet
tenhle jeden na noze pochroumaný mraveneček chybí
kdesi na bojišti, kdesi na Haliči;
takové vládly v světě zmatky zkraje oné velké války!

A proto výše uvedenou informací
i dnes, po stu letech, stejně jako před stoletím,
život mého děda pro mě končí,
ovšem aniž jsem se dozvěděla sebemíň o jeho konci.
Jen mému soukromému autorskému válečnému velkofilmu
přidala na metráži inspirací
pro další skličující scény.
Když mě přiměla ještě, a ne nevýznamně,
zapracovat na režii, na kameře, na scénáři…

Ostatní tvorba Zory Wildové publikovaná v Divokém víně:
DV 130/2024: Jen na rýmu mi bývá dosti dobrý a další
DV 129/2024: Pan M. Potměžil
DV 128/2023: Přesto mě nedokázala zastavit a další
DV 127/2023: Tak kam dnes půjdem, Žakelín? a další
DV 126/2023: Až se zajíkáme a další
DV 124/2023: Kominík pro neštěstí
DV 123/2023: Čím se dalo udobřit
DV 122/2022: Když mně ale ještě pořád byly v pase! a další
DV 121/2022: Vždyť ty celý jenom hoříš!
DV 120/2022: Žádný budižkničemu a další
DV 119/2022: Jenom jestli jsme tenkrát přece nechybili?
DV 118/2022: Závist aneb proč jsem se zase já jednou fakt dožrala
DV 117/2022: Můj biják nabíják a další
DV 116/2021: Včela jedonosná a další
DV 115/2021: Práce prací a další
DV 114/2021: Proč tolik stouply v ceně? a další
DV 113/2021: A přesto horentně vydělává a další
DV 112/2021: Jak kdo na ně a další
DV 111/2021: Psí majstrštyk a další
DV 109/2020: Moje kuchyň, můj kulinářský Olymp a další
DV 108/2020: Za tím bezem, pod tím bezem a další
DV 105/2020: Nejraději do zlatého javorového listí a další
DV 104/2019: ***
DV 103/2019: Být tak paličkami a další
DV 102/2019: Teď mě jenom braň! a další
DV 101/2019: ***
DV 100/2019: Dnes imrvére v cukrárně a další
DV 99/2019: Má-li dojít na placení a další
DV 98/2018: Jak upadnout a při tom se o zem neuhodit? a další
DV 97/2018: To já sama a další
DV 96/2018: Jenom samé vteřinky a další
DV 95/2018: Odmítl je jako zrcadlo a další
DV 94/2018: Vyzrát na všecky a další
DV 93/2018: Starost jara a další
DV 92/2017: Jen si mě oťukává a další
DV 91/2017: Už jen v dobrém a další
DV 90/2017: Jak jim jeden píská a další
DV 89/2017: ***
DV 88/2017: Pro sólo vlastních kroků a další
DV 87/2017: Osud a další
DV 86/2016: Jen vlastní stín mi tady kryje záda a další
DV 85/2016: Mohla bych se vsadit
DV 84/2016: Být tak máminou beruškou
DV 83/2016: Kalamita vzniklá od labutího křídla
DV 82/2016: Nejvyšší kočičí vyznamenání
DV 81/2016: Lenoška na lenošce
DV 80/2015: Přiznávám ke své haně a další
DV 79/2015: Až za hranici viděného a další
DV 78/2015: Stříbrný šém noci a další
DV 77/2015: Čím větší tma, tím lépe vidí a další
DV 76/2015: V poměru jednoho ku jedné a další
DV 75/2015: Ihned zbaběle neutéci a další
DV 74/2014: Jdou, ačkoliv stojí a další
DV 73/2014: Jenomže já vejdu i tak
DV 72/2014: Když váhají a další
DV 71/2014: Jen ať si přivstanou a další
DV 70/2014: Mouchy, pokakejte si mě a další
DV 69/2014: Až on nakáže a další
DV 68/2013: Ihned se poslechnu a další
DV 67/2013: Až mi bude nejhůře a další
DV 66/2013: První po ruce a další
DV 65/2013: Kopřivy, Těžko pak rozhodnout a další
DV 64/2013: Vstup zdarma a další
DV 63/2013: Bez řečí, Žádný drahokam a další
DV 62/2012: A každý by chtěl něco slavit a další
DV 61/2012: Až se to bojím říct a další
DV 60/2012: Ať si zpívá pouze pro sebe a další
DV 59/2012: Nejen podle jména a další
DV 58/2012: Mezi cenami, Svoji nejteplejší čepici a další
DV 57/2012: Smrt nelze usmrtit a další
DV 56/2011: Ani mu to nevadí a další
DV 55/2011: Cíle dosud v plné síle a další
DV 54/2011: Až tam jsme se zadýchali, Odkud takhle zplihlá? a další
DV 53/2011: Na konci krve, Nejkrásnější mišš a další
DV 52/2011: I maličko nábožné, Vyzrát na všecky a další
DV 50/2010: Kousek nad hladinou a další
DV 49/2010: Jak upadnout a přitom se o zem neuhodit a další
DV 48/2010: Jako ulitý, Prozatím a další
DV 47/2010: Sama v celém rychlíku a další
DV 46/2010: Sama v celém rychlíku
DV 27/2007: Už jen v ústech mám sucho a další
DV 26/2007: Pomluva, Pravda trochu hravá a další
DV 25/2006: Jen, Ač právě pršelo a další
DV 24/2006: Pořád na stejném místě, Prosba a další
DV 23/2006: Nic k ničemu přidané, Asi jsem tě jenom špatně pochopila a další
DV 22/2006: Nic, Co? a další
DV 21/2006: Co může být horšího?, Jaká možná jsem a další
DV 20/2006: Tři přání, Rozhovor s matkou a další
DV 19/2005: Něco by tu mělo být mým domovem, Zklamání a další
DV 18/2005: Osidla naděje, Jako ty a další
DV 17/2005: Štěstí, Slabší místa a další
DV 16/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 15/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 12/2004: Postav mi bránu