Zora Wildová

Tři přání

Nezlob se,
že mě smutek stále vrhá
v nekonečné zadumání,
moje mučitelko,
moje nevyzpytatelná Paní
z pohádky, jež kdejakému dobru straní,
uvízlá v síti mého nenasytného vzpomínání,
modrotiskový polštářku
pro okamžité usínání,
chci ti naposled splnit pár tvých drobných přání,
o kterých, jak tě znám, nemáš ani zdání.
Budou jen tři a nebudou k spočítání:
štěstí poděkovat za to umanuté trucování,
politovat život, že neumí slitování
a smrti se pomstít její vlastní zbraní.
A za to ty mi teď dlužíš
šprýmovně vykulené oči,
překvapené pousmání.

Rozhovor s matkou

Počkej, ještě ti nehty ostříhám!
A sčísnu vlásky a budeš hotová.
A skoro jako za nova.
Což chuť znovu přivolá
pohledět ti chvilku v tvář.
"Na co myslíš?"
zeptám se tě aspoň podvakrát?
"Jak to tady skoncovat!"
Nesouhlasím a dám to znát:
"Tím že by ses trápila?"
"Hloupá, nejradši bych se zabila!"
"Chceš, aby mně na čelo
další vráska přibyla?"
"Jen to zkus, jen se opovaž!"

To mně nemůže uškodit

Sněhu ještě do vysoka nastláno,
ale únor si už hraje na jaro.
A slunce,
ta pekla drnkající poklice,
ta jedna z mála života hřejivých věciček,
ta pozvolna dopadající vodíková bomba,
co na nás tak docela nemůže,
ta skvrnitou energií
do oslniva vypasená piha bez kůže,
teď proti nám popichuje žhoucí mráz.
Zimo, každý rok znovu omílaná,
tichá jako dálky,
když se drží hezky zpátky,
a halasivá jako slova,
jež do lesů nelze schovat,
přece mně nemůže uškodit,
budu-li zase od začátku
(nebo možná od konce),
ale hlavně že přehledně a po pořádku,
jakož i na přeskáčku,
a divoce,
(ač doufám, že spíš hluboce),
kousíček po kousíčku
i celá dohromady,
tu více, tu méně
či aspoň víceméně
milovaná.

Kouřová znamení

Noc padla na město jako těžká závora.
A měsíc za nás hodil lehký stín.
K nám do dvora.
A tak jsme vyrazili ven.
Do ulic. Kamkoliv.
Každé zimy tatáž vada:
bílá sněť ticha,
která rozežírá slova
v mlčení, jež si na tě budu pamatovat.
Jako když hrom smetá stopu blesku
ochotně, oddaně, bez protestů.
Ale jen ať si zoufalství
dál bazíruje na štěstí.
A dál mi tvou cigaretkou dává
nenápadná kouřová znamení.

Poštovní schránka

Krok od domovních dveří na mě číhá
poštovní schránky Pandořina skříňka.
Její přívětivost klamná...
Totiž
jedině v tom se na ni mohu plně spolehnout,
že nikdy není prázdná,
že obsahem vždycky přímo překypuje,
když na mě škvírou
ostré bílé růžky vábně vystrkuje.
Měla bych ji rychle otevřít...
Jenže v temné předtuše,
čím neblahým mě zase počastuje,
mi klíček kolem prstu
dlouho nerozhodně poletuje.
Protože co z ní vypadne,
nelze vrátit,
ani před tím utéct či se jinak spasit.
Tady letitá zkušenost varuje:
osamělce poštovní schránka
dennodenně zrazuje.
Tak kupříkladu třeba právě dnes,
s čímže se na mě rozpomněl
ten náš starostlivý, nedohledný svět?
Aha, s účtem!
Ať na poštu mažu zaplatit ho hned!

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Zory Wildové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Má-li dojít na placení a další
DV 98/2018: Jak upadnout a při tom se o zem neuhodit? a další
DV 97/2018: To já sama a další
DV 96/2018: Jenom samé vteřinky a další
DV 95/2018: Odmítl je jako zrcadlo a další
DV 94/2018: Vyzrát na všecky a další
DV 93/2018: Starost jara a další
DV 92/2017: Jen si mě oťukává a další
DV 91/2017: Už jen v dobrém a další
DV 90/2017: Jak jim jeden píská a další
DV 89/2017: ***
DV 88/2017: Pro sólo vlastních kroků a další
DV 87/2017: Osud a další
DV 86/2016: Jen vlastní stín mi tady kryje záda a další
DV 85/2016: Mohla bych se vsadit
DV 84/2016: Být tak máminou beruškou
DV 83/2016: Kalamita vzniklá od labutího křídla
DV 82/2016: Nejvyšší kočičí vyznamenání
DV 81/2016: Lenoška na lenošce
DV 80/2015: Přiznávám ke své haně a další
DV 79/2015: Až za hranici viděného a další
DV 78/2015: Stříbrný šém noci a další
DV 77/2015: Čím větší tma, tím lépe vidí a další
DV 76/2015: V poměru jednoho ku jedné a další
DV 75/2015: Ihned zbaběle neutéci a další
DV 74/2014: Jdou, ačkoliv stojí a další
DV 73/2014: Jenomže já vejdu i tak
DV 72/2014: Když váhají a další
DV 71/2014: Jen ať si přivstanou a další
DV 70/2014: Mouchy, pokakejte si mě a další
DV 69/2014: Až on nakáže a další
DV 68/2013: Ihned se poslechnu a další
DV 67/2013: Až mi bude nejhůře a další
DV 66/2013: První po ruce a další
DV 65/2013: Kopřivy, Těžko pak rozhodnout a další
DV 64/2013: Vstup zdarma a další
DV 63/2013: Bez řečí, Žádný drahokam a další
DV 62/2012: A každý by chtěl něco slavit a další
DV 61/2012: Až se to bojím říct a další
DV 60/2012: Ať si zpívá pouze pro sebe a další
DV 59/2012: Nejen podle jména a další
DV 58/2012: Mezi cenami, Svoji nejteplejší čepici a další
DV 57/2012: Smrt nelze usmrtit a další
DV 56/2011: Ani mu to nevadí a další
DV 55/2011: Cíle dosud v plné síle a další
DV 54/2011: Až tam jsme se zadýchali, Odkud takhle zplihlá? a další
DV 53/2011: Na konci krve, Nejkrásnější mišš a další
DV 52/2011: I maličko nábožné, Vyzrát na všecky a další
DV 50/2010: Kousek nad hladinou a další
DV 49/2010: Jak upadnout a přitom se o zem neuhodit a další
DV 48/2010: Jako ulitý, Prozatím a další
DV 47/2010: Sama v celém rychlíku a další
DV 46/2010: Sama v celém rychlíku
DV 27/2007: Už jen v ústech mám sucho a další
DV 26/2007: Pomluva, Pravda trochu hravá a další
DV 25/2006: Jen, Ač právě pršelo a další
DV 24/2006: Pořád na stejném místě, Prosba a další
DV 23/2006: Nic k ničemu přidané, Asi jsem tě jenom špatně pochopila a další
DV 22/2006: Nic, Co? a další
DV 21/2006: Co může být horšího?, Jaká možná jsem a další
DV 19/2005: Něco by tu mělo být mým domovem, Zklamání a další
DV 18/2005: Osidla naděje, Jako ty a další
DV 17/2005: Štěstí, Slabší místa a další
DV 16/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 15/2005: Statečnost je chlebový štít na dveřích, Čeho zaseješ a další
DV 15/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 12/2004: Postav mi bránu
DV 103/2019: Být tak paličkami a další
DV 102/2019: Teď mě jenom braň! a další
DV 101/2019: ***
DV 100/2019: Dnes imrvére v cukrárně a další