Zora Wildová

***

Sotva oděrkami
Kolik toho ještě bude muset moje tělo bolet,
než se zhostí svojí pomíjivé role?
A to mi už dlouho čelo zdobí
mezi očima stovkami života ran
do kůže vytesané uvozovky.
Přesto mám strach, že všechny ty dosavadní,
že všechny ty rány, jež lze utržit od života rány,
ty až na kost a z každé strany,
byly sotva oděrkami.

Jenomže já vejdu i tak
Až ze mě jednou bude jenom prach,
už nepocítím, co je strach:
už se o svůj sud i osud jako dosud nebudu muset rvát.
Už budu mít navždy jisto,
že kamkoliv se vrtnu, se pro mě najde místo.
Kam vítr, tam i já se budu hnát, tam poletím i já
na ples v opeře, na ten všech bálů nejslavnější hoch candrbál
s bratránkem průvanem valčíček i tango tancovat.
A když ho omrzí se se mnou vláčet,
budu se, než sloužit zraku ledva za poprašek,
stejně dál zelektrizovaně vzduchem vznášet,
budu dál rejdit, vířit a kolovat v šíleném davovém grand sólu
pro nafoukané nýmandské elitáře,
rozdrcena až na tady všude kolem setrvale rozptýlený a migrující nanoprášek.
Proto bez obav zavítám rovněž tam,
kde mě zatím nikdo nikdy nevítal,
kde by přede mnou chtěli snad
dveře i okna na kličku zavírat.
Jenomže já vejdu i tak a nebudu se ptát.
Nebudu čekat na pozvání ani na pozdrav,
vnutím se i pro případ,
že by se mnou někdo zapomněl či odmítal počítat.
K čemu, blázínkové, prachovka! Nač vysavač!
Neboť kdo kdy kých´, ten přece ví,
jak tohle bezcílně těkající nakypřené nic
dovede nosánek vydatně potrápit!
Jak explozí bouřlivého kašle přimět hruď
zoufale se zpěčující plíce vší silou vydávit!
Z toho si pak může mravní naučení dovodit,
kdokoli mě uvidí sedat si dřív než ostatní.
Až mně, nepatrné,
bude přes veškeré zákazy a zábrany a protesty přesto dovoleno,
byť maximálně opatrně,
usedat,
až vy, velcí a všemocní a zasloužilí, budete muset
na svých piedestalech třeba ještě celou věčnost stát.
I vleže spočinout budu smět.
A lhostejno, zdali na vámi ztracených
či zatracených předmětech.
Sebetitěrnější detail světa i ty nejrozsáhlejší plochy univerza
důkladně a ze všech stran
až do nejzazšího záhybu pudrovat,
tence i bohatě ve vrstvách,
do kterých budete, co vás znám,
leda nemravné obrázky
nataženým ukazováčkem rádi kradí malovat.
Poněvadž takové zrnko prachu lze snadno setřít.
Leč, ouha, jak hbitě se ono umí zase zpátky vetřít!
A že se dá jediným tahem dokonale smést?
Avšak jen za tu cenu, že se ono hned
až do hvězdných sfér
dokáže nad vás, nad váš nevysoký obzor,
nad váš ubohý lidský rozměr vznést,
a zároveň se nad nikoho nepovznést.
A nakonec ani samo sebe,
ani tíhu svého lehýnkého bytí neunést.
To když vlastní vinou padne, kde svojí vahou spadne,
kde klesne zpět do prachu cest:
ó, jaká to teprv pro budoucí čest,
smět si mou malilinkatost i do nadcházejících věků
na podrážkách nést!

Ovšemže ne každému se tím zavděčím.
Ovšemže ne každý mi bude pro to nevděčný!
A tak až ze mě (už brzy) bude jenom prach,
přestanu se bát, že bych někam nesměla;
a jak já bývala nesmělá!
Ale že i příště výhradně v sektoru pro nezvané?
Budu se těšit!
Však se nikde tak dobře my malí a bezvýznamní nevyznáme.

Zatím
Chci se vyspat ze života, jenž mi nepřeje.
S hlavou pohozenou vedle polštáře
zírám jako zkamenělá noci do tváře,
dokud mi na bubínky uší nezabuší,
co už dobře tuším,
ujištění, z něhož mě kolikrát až horko poleje:
děvče, vždyť se ti toho zatím zase tolik neděje:
to ti jen sklapla i ta z posledních poslední naděje!

Jenom se ještě větve pustit
Jsem list, tak jak jej život vystřihl a vybarvil:
jsem list
četně rohatý a divoce žíhaný,
list s klikatými, vystouplými a kornatými žílami,
list hustě popsaný
stále drobnějšími a abstraktnějšími písmeny,
jsem list potrhaný a zmačkaný a nikdy nečtený,
zato však se silně zlacenými okraji,
jenom se ještě větve pustit
a chvíli pak spěchajícím a nevšímavým lidem
pod nohama
papírově šustit.

Ostatní tvorba Zory Wildové publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Má-li dojít na placení a další
DV 98/2018: Jak upadnout a při tom se o zem neuhodit? a další
DV 97/2018: To já sama a další
DV 96/2018: Jenom samé vteřinky a další
DV 95/2018: Odmítl je jako zrcadlo a další
DV 94/2018: Vyzrát na všecky a další
DV 93/2018: Starost jara a další
DV 92/2017: Jen si mě oťukává a další
DV 91/2017: Už jen v dobrém a další
DV 90/2017: Jak jim jeden píská a další
DV 89/2017: ***
DV 88/2017: Pro sólo vlastních kroků a další
DV 87/2017: Osud a další
DV 86/2016: Jen vlastní stín mi tady kryje záda a další
DV 85/2016: Mohla bych se vsadit
DV 84/2016: Být tak máminou beruškou
DV 83/2016: Kalamita vzniklá od labutího křídla
DV 82/2016: Nejvyšší kočičí vyznamenání
DV 81/2016: Lenoška na lenošce
DV 80/2015: Přiznávám ke své haně a další
DV 79/2015: Až za hranici viděného a další
DV 78/2015: Stříbrný šém noci a další
DV 77/2015: Čím větší tma, tím lépe vidí a další
DV 76/2015: V poměru jednoho ku jedné a další
DV 75/2015: Ihned zbaběle neutéci a další
DV 74/2014: Jdou, ačkoliv stojí a další
DV 73/2014: Jenomže já vejdu i tak
DV 72/2014: Když váhají a další
DV 71/2014: Jen ať si přivstanou a další
DV 70/2014: Mouchy, pokakejte si mě a další
DV 69/2014: Až on nakáže a další
DV 68/2013: Ihned se poslechnu a další
DV 67/2013: Až mi bude nejhůře a další
DV 66/2013: První po ruce a další
DV 65/2013: Kopřivy, Těžko pak rozhodnout a další
DV 64/2013: Vstup zdarma a další
DV 63/2013: Bez řečí, Žádný drahokam a další
DV 62/2012: A každý by chtěl něco slavit a další
DV 61/2012: Až se to bojím říct a další
DV 60/2012: Ať si zpívá pouze pro sebe a další
DV 59/2012: Nejen podle jména a další
DV 58/2012: Mezi cenami, Svoji nejteplejší čepici a další
DV 57/2012: Smrt nelze usmrtit a další
DV 56/2011: Ani mu to nevadí a další
DV 55/2011: Cíle dosud v plné síle a další
DV 54/2011: Až tam jsme se zadýchali, Odkud takhle zplihlá? a další
DV 53/2011: Na konci krve, Nejkrásnější mišš a další
DV 52/2011: I maličko nábožné, Vyzrát na všecky a další
DV 50/2010: Kousek nad hladinou a další
DV 49/2010: Jak upadnout a přitom se o zem neuhodit a další
DV 48/2010: Jako ulitý, Prozatím a další
DV 47/2010: Sama v celém rychlíku a další
DV 46/2010: Sama v celém rychlíku
DV 27/2007: Už jen v ústech mám sucho a další
DV 26/2007: Pomluva, Pravda trochu hravá a další
DV 25/2006: Jen, Ač právě pršelo a další
DV 24/2006: Pořád na stejném místě, Prosba a další
DV 23/2006: Nic k ničemu přidané, Asi jsem tě jenom špatně pochopila a další
DV 22/2006: Nic, Co? a další
DV 21/2006: Co může být horšího?, Jaká možná jsem a další
DV 20/2006: Tři přání, Rozhovor s matkou a další
DV 19/2005: Něco by tu mělo být mým domovem, Zklamání a další
DV 18/2005: Osidla naděje, Jako ty a další
DV 17/2005: Štěstí, Slabší místa a další
DV 16/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 15/2005: Statečnost je chlebový štít na dveřích, Čeho zaseješ a další
DV 15/2005: Ani náhodou, Brýle a další
DV 12/2004: Postav mi bránu
DV 103/2019: Být tak paličkami a další
DV 102/2019: Teď mě jenom braň! a další
DV 101/2019: ***
DV 100/2019: Dnes imrvére v cukrárně a další