Otakar L. Pasíř

LETNÍ BEZVĚTŘÍ

Krajem šel vítr.

Dlouho se jen tak šoural,
skoupý na rychlý krok,
v butelce dávno ani lok,
chodidla žhavý tál,
sotva se loudal
dál a dál.

A když pak prošel
vinohradem,
opilý vedrem padl na zem
a spal a spal a spal…

SVATÁ ANNA

Ve škvírách prken
nočních mraků
dozrává měsíc
chladu vstříc.
Andulka nad ránem
přitáhne duchnu k bradě
a okýnkem,
co zapomnělo spát,
přijde si kotě hrát.
Kožíšek hřejivý,
drápek šavlička,
vlhký čumáček,
jazýček rašplička
růžová jako ranní sen,
slíznutý
až na dřeň
svítání.

CO PATŘÍ STARÝM

Chutnají nedočkavě první víno
jak mladou dívku s pružným tělem.
Pak hlavou pokývnou
a spokojeně
na pár let
uloží ho spát.

Hltavá touha patří mladým,
starým zas umět posečkat.

BURČÁK

Burčák je nemluvně
co brouká si,
prdinká a sní
- až dospěje -
jak zavoní.

STAŘÍ VINAŘI

Chodí to s mladým vínem
jak s mladou dívkou
v rozpuku žádostivých let.

Mladíkům nestačí přivonět,
hned vpíjí se hltavě,
s vášní,
ohání se slinou
a končí kocovinou.

To staří vinaři!
Očima přimhouřenýma
pohladí oblost mladých boků,
chřípí se zachvěje
dráždivým buketem čerstvého těla
a věrni letitému zvyku
jen malý doušek
zvědavě spouští po jazyku
a chutnají.
Ach jak ti líbezně chutnají!

Protože mladé víno
lze chutnat směle,
leč mladé dívky
jen potají.

JEČMÍNEK

Kde je ten Ječmínek,
kterému říkávali král,
co jako bohatýr spravedlivý
plavými lány chodíval?

Na mezi dusí se a v křeči svíjí.
Má chudák na řepku alergii.

Ostatní tvorba Otakara L. Pasíře publikovaná v Divokém víně:
DV 103/2019: Až budu jednou básně psát a další