na další stranu
Petr Chmel
ANDĚLÉ PIJOU 4
Andělé pijou falešný rum
na zídce z bandasky
smutní jsou z básníků
co píšou bez lásky
Křídla jim navlhla
slzami múz
srdce se rozkmitá
ve smutném blues
Pletichy obhajob
smetiště citu
pravda je černý hrob
v bolavém tichu
Andělé pijou
v nocích bez svítání
rubášem přikryjou
toužebná volání
Vyhaslé oči
nevidí na hvězdy
štěstí se otáčí
k životu zády
Popiju s anděly
falešný rum
možná zas uvěřím
naivním snům
LÁSKA
V bílých šatech roztomilá
pak zas v černé kápi
křehká víla jménem láska
co od věků nás trápí
Báječná je ve dvojici
smutná je vždy sama
to pak bývá nutno říci
dosti uplakaná
Mívá spoustu něžných jmen
která šeptáš po setmění
jako rozpustilý sen
buď to je a nebo není
Nehraje si na boháče
v písních zpívá
v básních pláče
pokaždé je jiná
Párkrát jsem ji potkal
několikrát ztratil
nenávratně vyhnal
pak zas něžně hladil
Bourá ničí pálí mosty
aby zase přítulná
jedinečná měla pocit
že v ní se nikdo nevyzná
Až potkáte ji usměvavou
pohlaďte ji po vlasech
nevíte kdy odevzdanou
najdete ji v bolestech
NA ČTYŘI BÁSNIČKY TŘI LITRY VÍNA
Múza je rozverná
myšlenky střídá
a svět tak hezký je
jak množství promile
Koupím si vinici
napíšu román
tu svoji opici
do rýmu schovám
Na čtyři básničky
tři litry vína
Milá má vidi to
tak trošku jinak
Že prý jsem bohém
a lítám po hvězdách
žiju si po svém
pravidel nedbám
Alkohol prý ničí
mozkové buňky
život maj jepičí
Já na to zlato
pravidlo přírody
silnější vyhrajou
na úkor slabých
Na čtyři básničky
tři litry vína
Veselí básníci
duši ti potěší
a to je prima
|
