|
na další stranu
Václav Odradovec
MALICHERNOST TRAGIKOMICKÉHO DRAMATU
V civilizačním procesu babylonská kakofonie
nevyhnutelnost excesů na obzoru agónie
Vždy souvztažná ekliptika časovaná bomba tiká
sestrojená chamtivostí nenávistí strachem zlostí
Na okraji galaxie směšný nesvár pár let žije
chamtivost hranice nezná ziskuchtivost je bezmezná
Vzájemnost v žaludku leží když víc na kontech záleží
bída s nouzí ať se moří přes moře a přes pohoří
Tonou ve světelných letech žijí na krvavých květech
mezi veselicí hravou a válečnou vřavou dravou
Bezohledné ego bují sobci sobce následují
v rozmařilém živobytí nenasytnost nenasytí
V těžkopádné křeči křepčí za další vidinou lepší
z pokryteckého přátelství hledí válečná poselství
Na titěrné záhumence tragikomicky dál cvičí
malicherné kotrmelce Brzo záhumenku zničí
FRAGMENTY Z TVORBY UMĚLCŮ SOCIALISTICKÉHO REALISMU
Pražský chrám svatého Víta
bez sudetského prevíta
zdraví druha vznešeného
chrám Vasila Blaženého
Za Tatry a Krušné hory
zaznívá výstřel z Aurory
Rudá hvězda srp kladivo
na pultu sovětské pivo
Převádíme zde na noty
naše základní hodnoty
bagry beton plán ingoty
Siluetou Vatikánu
symbolu marnotratnosti
zasazuji tvrdou ránu
náboženské zpozdilosti
Nepouštíme ze zřetele
dění ve vězeňské cele
v ní třídního nepřítele
Ze Sibiře Dědu Mráze
vítáme na Hradu v Praze
(Věnováno 78. výročí Vítězného února.)
S P I K N U T Í
(pokračování)
Dokud roste ještě tráva nad barbarstvím oněměla
útoky na lidská práva útoky na lidská těla
Do větru jen stěžuje si – větru který vládne běsy
stěžují si i pralesy na stálé lidské excesy
Fauně berou domovinu chamtivě co surovinu
či jako zbytnou překážku – druhy vedou na porážku
Na vítr už je toho moc – diagnóza – je to nemoc
nazývá se nenasytnost – pro ni tabu slovíčko dost
Bez lidí tu pěla chóry symbióza fauny – flóry
teď se jejich žití krátí – kéž se okolnosti vrátí
Od Pompejí do Tibetu celý svět jak po náletu
povrch lidskou krví zbrocen démon pohrom nebyl zkrocen
Drahé babylonské věže vypadají pyšně svěže
chtivě lákají amanty honosností diamanty
Strasti bída utrpení démon pohrom zkrocen není
bezdomovci hlad a slamy existují bez reklamy
Konflikty civilizace bezohledná konzumace
bohorovný uzurpátor vzácné planety diktátor
Tak jak paláců přibývá flóry fauny jen ubývá
Příroda si méně zpívá – živly činí – co jim zbývá
Tajfuny a hurikány s Neptunem spřádají plány
Od Číny do San Francisca jsou tu jistá východiska…
(pokračování v březnu roku 2040)
Ještě přehršle informací pro čtenáře a čtenářky, kteří mají jiné starosti:
Lidstvo ročně spaluje zhruba 8 miliard tun uhlí, 5 miliard tun ropy, 3 miliardy tun zemního plynu. Lidská existence, speciálně čas od začátku průmyslové revoluce představuje promile z 1 % času ze stovek milionů let existence pozemské přírody. Rozlohu deštných pralesů člověk likviduje závratným tempem, velmi vysoká procenta vodních ploch jsou klasifikována jako znečištěná, masivní globální problém je znečištění moří. Pouze plastů
připluje do moří ročně kolem 11 milionů tun. Stovky druhů živočichů doplácí na následky lidského počínání – pokusy, požáry, havárie ať jaderné nebo ropné. Koncentrace škodlivin v ovzduší začala se startem průmyslové revoluce násobně narůstat – přelidnění, průmyslové a městské aglomerace, odlesňování, eroze, degradace půdy – hnojiva, chemie, zásahy do krajiny, regulace vodních toků. Množství chemikálií nepříznivě a plošně působí na lidské zdraví. Závěry dlouhodobých studií uvádí především pesticidy, PFAS (věčné chemikálie), bisfenoly, ftaláty, představující riziko rakoviny, obezity, mentálního postižení ve všech věkových kategoriích, nejvíce u dětí. Zpráva GEO (Global Enviroment Outlook) dokumentuje, že současný způsob produkce fosilních paliv a potravin degraduje lidské zdraví negativním vlivem na půdu, vodu, ovzduší a na mnoha místech planety vyvolává krizové situace a konflikty. Ekonomické vyhodnocení dochází k závěru, že způsob produkce potravin a produkce fosilních paliv, způsobují na životním prostředí škody ve výši 5 miliard dolarů za každou hodinu v globálním měřítku.
Změna klimatu a životních podmínek je očividná, jen v průběhu mého života a jen v rámci katastru jihočeské rodné obce mizí, nebo již zmizeli – zajíci, bažanti, vlaštovky, křepelky, koroptve, žáby, motýli, chrousti, čmeláci, vážky, škeble…seznam je příliš dlouhý a ledovce dál odtávají.
NÁSOBNÝ ODPOSLECH
To já vím také, že je dneska jiná doba, to není třeba zmiňovat vždyť to je podstatou doby. Co je ovšem opravdu jiné to je tento odposlech, protože je to klasika, žádné vymoženosti, žádné štěnice, žádný vynález. Čistá práce, kdy člověk, aniž by o to stál poslouchá to, co se kolem něho povídá. V našem „Domově klidného stáří“ je ambulantně provozován kadeřnický salon, v něm se semele všechno od příhod lišky Bystroušky až po epizody Václava Klause. Tuším, že nemáte ponětí o staré Menšíkové, ta byla v době plné aktivity držitelkou titulu „Okresní jiskra“, také se tomu říkalo něco ve smyslu pavlačových debatních kroužků, no a ono to není jinak možný, než že jí pánbůh dopřává, aby nevyšla ze cviku i v této fázi klidného stáří bez pavlačí a bez skrupulí. Zkrátka do našeho kadeřnického kabinetu se dobelhala, když já byl právě v péči chlupodravcově Slámová, která je kvalifikovanou souputnicí Menšíkové, do důchodu odcházela jako profesorka z gymnázia. Aniž byla vyzvána seznámila všechny přítomné bez milosti s tím, co jí snad ani nedalo dobře spát.
- To vám musím říct, představte si, podle toho, co mi říkala a co se zdálo Menšíkové z pátku na sobotu. Jako že už byla na pravdě boží, samozřejmě v nebi a jak jí nabádá její nátura, stala se svědkem úžasného setkání renomovaných zemřelých a snad i nebeského personálu. Pochopitelně je všechny neznala, ale prý tam s určitostí byl Komenský, Masaryk, doktor Vančura, Hašek, bratří Čapkové, Werich a pravděpodobně Hemingway – oni si jsou náramně podobní, taky ten malíř Picasso a ten co napsal Malého prince, tomu prý říkali – seňore, také pár papežů a někteří svatí. No – a vedli řeči o tom, že se tady na tom našem světě pořád válčí a nemá to konce. Já učila dějepis a tohle mám spočítané plus mínus autobus. Za tisíc roků starověku je to nejméně třicet válek, za tisíc roků středověku nejméně čtyřicet válek, za 16. a 17. století to bude určitě dalších čtyřicet válek včetně osmdesátileté války za nizozemskou nezávislost a včetně té naší třicetileté, v 18. století to bylo alespoň dvacet válek – na severu Evropy, o rakouské dědictví, americká válka za nezávislost, rakousko-turecká válka, francouzské války, dvanáctiletá Anglie – Španělsko. V 19. století to bylo určitě víc než čtyřicet válek; Rusko – Persie, napoleonské, srbské povstání, dobývání Kavkazu ruským impériem trvalo téměř padesát roků, opiové války Velká Británie – Čína, prusko – dánská válka. Ve 20. století kromě těch dvou světových – nebudu říkat strašných, protože každá válka je strašná, to bylo za první polovinu století přes čtyřicet válek a na dvacet povstání a revolucí, ve druhé polovině století dalších více než padesát válek a na čtyřicet ozbrojených konfliktů, invazí a masových povstání. A v současném století už lidská nevraživost, zášť, fanatismus a dobré úmysly vyvolaly nejméně padesát ozbrojených konfliktů a vojenských intervencí –
Afghánistán, Irák, Pákistán, Niger, Jižní Osetie, Libye, Gaza, Sýrie, Somálsko, Súdán, Náhorní Karabach, Ukrajina…to je potom nabíledni, lidstvo – jako druh se bez válek neobejde, a tak je možné, že tak jak tady dlouho nebylo, tak tady zase brzy nebude.
Menšíková říkala, že se dověděla, že to je čistě věc lidí, že neumí používat rozum, že jednají pudově, chamtivě, touží po moci, penězích, cizím území, nenávidí jiné náboženství, jiný kmen, jiný národ. Diktatury, totality, teroristé, vojenské převraty. Zbrojení je konjunktura plodící smrt, zkázu a bolest a zpětnou vazbou další produkty zla – desítky milionů uprchlíků, masakry, genocida, zločiny, mučení, znásilňování, nemoci, podvýživa, uprchlické tábory. Určitou odnoží jsou mafiánské drogové kartely hlavně v Latinské Americe, oprávněný strach vzbuzovala už jména jejich bossů – El Lucky, El Diego, El Talibán, Car přátelství, El Gordo a také žena – La Meko, marihuana, kokain, pervitin, velké
peníze a velké oběti. Počet obětí drogových válek se počítá v desetitisících usmrcených a statisících pohřešovaných lidí. Džungle korupce policistů, vojáků, politiků i soudců je téměř neproniknutelná a rozhodně životu nebezpečná.
Zlo dostává na frak v pohádkách, ale život na pozemských kontinentech a na vodách není žádná pohádka, Kant hovořil o morálním zákonu v nás, jenomže stále více lidí si dělá ze zákonů trhací kalendář. Lidé stále více rozmělňují hranici mezi tím, co je dobro a tím, co je Satanovo, relativizace hodnot je trend, který je bohužel stále více samozřejmostí.
Abych neodbíhala, Menšíková si pamatuje, co tam utrousil Jaroslav Hašek.
- Jak já to vidím, já jim pořád všem, to znamená i těm potentátům říkal – nechte toho!
válka je vůl! ti lidé se ani neznají tak nechtějte, aby po sobě stříleli, zkrátka mockrát jsem jim řek´ že je to největší blbost, nakonec jsem to i napsal, ale je to marný, je to marný, je to pořád marný!
Flakón, zbytečný pohled do zrcadla, nutný pohled do peněženky – a další pán na holení! Na školu života ve zmíněném prostředí je spolehnutí. Přes všechny zábavní parky,
oslavy a karnevaly – lidé sami sobě navzájem dokážou znepříjemnit život tak, jak by to nikdo jiný nedokázal. A není nic mimořádného, že z nerozumu člověk sám sebe přivede do krátkodobého i dlouhodobého chmurného stavu často i s fatálními následky.
ZVŮLE V SOUKOLÍ
Stále se točí soukolí
jak mu to volby dovolí
náležitě – umělecky
pokrytecky – spiklenecky
Zvůle všude větří sumu
postupuje bez rozumu
pravidla jsou harampádí
bez zákona slepě pádí
Užívajíce svobodu
jásá v převleku k národu
jak mu život zabezpečí
úžasnou útočnou ztečí
Síla už tu světem třásla
postupem jak nůž do másla
Svět pak Síle pouštěl žilou
až kolaps otřásl Silou
Slyšet je v širém okolí
že cosi skřípe v soukolí
To jak lidem dobré vůle
do soukolí vpadla Zvůle
Pravdu Silou vynucenou
do převleků zahalenou
třeba je na piedestalu
čeká propad do kanálu
ROZDÍLNÁ TRADICE
Bohulibý lidový zvyk
„Vynášení Smrti ze vsi“
mění diktátoři v zlozvyk
„Ukazovat své bicepsy“
Šachy hrají se svým lidem
pansky s bohorovným klidem
Zámysly své tupě kují
sílu a moc kumulují
celé pluky postrkují
hromadnou smrt přiváděti
na mladíky ženy děti
Umírání urychlují
|
