na další stranu
Veronika Svobodová
fotografie autorka
DNEŠNÍ
Dnes pršelo
šero bylo
Lilo
jako ze sto konvic
Víc
chtěli se plíce nadechnout
Dotknout se
až modrého vesmíru
Míru
lásky měřit nekonečnem
Mračnem
bolesti v koši hrudním
Vím
nezměřím
/nikdy tvou lásku/
GRAMODESKA
Jako z gramodesky
slyším tvoje stesky
upršený hlas
láme náš vaz
a na prádelní šňůře
visí naše hůře
co teprve přijde
do kin s titulkami
jak nerozumíme si sami
ani každý zvlášť
... co naděláš?
MR/TVÁ
Zabil jsi mě
mrtvá jsem
objal jsi mě
provazem
Zabil jsi mě
a víc už živá nebudu
hladil jsi mě
kladivem přes hubu
Pak jsi na mě šláp
a ne zrovna bez bot
Říkáš - mám tě rád
tak se na mě nezlob
Zabil jsi mě
jsem obyčejná mrtvola
Jsem nasraná mrtvola
co křičí ze dvora
svého výběhu
ve frontě na něhu
chytám do lavoru
slzy
Brzy
srdce zavírati do hrobu
***
Včera
jsem vybrečela
prázdný slova
co naplnila vázy
bez květin prázdný
Bezesmyslu - v mém bytě
Vem si vázy - nechci tě
ŠPATNOMÍRA
Nemám ráda visací náušnice
i když se mi tak líbí
A bojím se milovat více
Tebe ... sebe ... svět
A každou dlouhou chvíli
snažím se sobě rozumět
A někde na dně
tam na dně toho všeho
co mě zasype
Jak když zhasne
před nocí temné šero
bolest zaskřípe
Nevím nic
tiché prázdno v těle mi tluče
sebe v zrcadle vidím tak hluše
Jednohubka pro hladové zvíře
všechno ... všechno ve špatné míře
***
Po tmě přijde světlo
ale po tobě už nic
srdce se s prázdnem střetlo
v kopřivách bez nohavic
NÁŘEK HLUCHÝCH OČÍ
Jako bez noh
tanečnice
Jako bez not
melodie
Jako bezzubá
dračice
Jako bezvtipná
komedie
... je život po tvém boku
... jak píseň co nemá sloku
Jako nic
kterého je víc a víc
ŠÍPKOVÁ
Z čaje z šípku -
si upíjím.
Poslat tě k šípku?
Co já vím?
Srdce bije líně
a s hlavou sťatou
na tvém klíně
/s nejistotou malinkatou/
si tam dříme.
Hladíš mi kadeře
a já si předu
Zas škrabu na dveře
a nějak nesvedu
/nebýt tvoje/
KRAJNÍ MEZE
Tam
na pokraji sil
si mě oběsil
Na šňůře
slibů a lží
Tam
to naše hůře
visí v bezvětří
/tam do krajní meze
mne tvá láska veze/
|
