Veronika Svobodová

Jmenuji se Veronika Svobodová, dříve Krpcová, občas jsem psala pod jménem Nika Krpi.
Bydlím už 6 let v Havířově, ale narodila jsem se 7. 2. 1984 ve znamení Vodnáře v Rýmařově a tam se cítím nejlépe.
V Rýmařově jsem chodila na střední odbornou školu, tudíž mám maturitu v oboru veřejnosprávní činnosti, ale není to vůbec nic pro mě. Řekla bych, s hlavou sklopenou, přestože jsem vdaná a matkou skoro čtyřleté holčičky, pořád se hledám, ale to už asi k poetce a ještě k tomu Vodnářce patří...... Nějaká samo publikace na pár listech do antikvariátu, něco na www.liter.cz, něco u vás v Divokém vínu a marná snaha do Hostu...takže, nic moc....asi bych to vůbec neměla zmiňovat a napsat rovnou.... publikace žádná, až samozřejmě na vás a za to vám díky.....Foto je ze včerejška, takže aktuální.

Vybráno z tvorby roku 2006

***

Dneska se budeme milovat
...z manželské povinnosti
a zítra nebudeme
...z obyčejný lenosti

V zahradě polibků

V zahradě polibků
všech doteků a hlasů
já bloudím v noci sama
a při česání svých bílých vlasů
čekám
a i snad bojím se rána
A mlha i noční rosa
nahlas mne děsívá
ležím v trávě nahá a bosá
mráz po zádech přebíhá
Volám tvé jméno
toužím po tvé tváři
a ozývá se vše zahaleno
v tvém hlasu slyším stáří
Ruku natahuješ
rozevíráš dlaně
za sebou mi zatajuješ
černě smutný saně
Už na nich sedím
a spěcháme k zubaté
nevěříš na své tělo hledím
jak je štíhlé a krabaté
Jestli máš mne
Bože
rád
těším se pod tvá křídla
nenechej mne před branou stát
věřit
že k ničemu mi byla má víra

Sedmikrásky

Z nebe padá letní déšť
kropí na louce sedmikrásky
a ty je ráno pošlapeš
bez trocha něhy a kouska lásky
Jen tak sobě sama z radosti
když tančíš v trávě bosa
užíváš si krásy a mladosti
než na louku padne rosa
A květiny zůstanou spát zlomené
vstát a žít už nemohou
a nic víc se nestane
slunce ani déšť nepomohou

Na šichtě

Tiše tě vítám
v mé posteli
můj neznámý pane
Zas zbytečně se červenám
vždyť jsme oba dospělí
nic nového se nestane
Tak ležíme vedle sebe
naše svršky všude kolem
pak lehneme si na sebe
ty zafuníš jak Golem
A po chvilce ve sprše
prozradím ti své jméno
říkají mi Zlatuše
mé vnady jsou mé věno

A tak to je

Nalévám si
z naší staré konvice
čaj a nebo kávu
... jak se mi chce

Koukám
co nabízí mi lednice
sýr či marmeládu
...jak se mi chce

A tak já žiju
někdy sama jindy s tebou
v slzách i smíchu
...jak jen to jde

A po nocích
sama sobě jsem si vrbou
v čistotě i hříchu
...a tak to je

Ostatní tvorba Veroniky Svobodové publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Tepomrtvá a další
DV 96/2018: Doživotní, Půlená a další
DV 94/2018: Akvarijní nerybička a další
DV 93/2018: Novoroční, Vodné stočné za slzy a další
DV 89/2017: Abys věděl a další
DV 87/2017: Dnešní, Gramodeska a další
DV 85/2016: Báseň dobrounočnía další
DV 84/2016: Cesta ven přes second hand a další
DV 83/2016: Ráno co je jiné a další
DV 82/2016: Pod tebou a další
DV 56/2011: V myšlence, Když padá smutek a další
DV 45/2010: Milostný půst, Duše a další
DV 33/2008: ***
DV 14/2005: Jsem tvůj přítel
DV 12/2004: (úryvek z básně), Tak ti ď
DV 104/2019: *** a další
DV 103/2019: *** a další
DV 101/2019: *** a další
DV 100/2019: Vrkovačka a další