na další stranu
Jiří Žáček
NENÍ KAM UPRCHNOUT
Není kam uprchnout
před válkou ani před láskami,
před vyděrači z mafie,
na pusté ostrovy,
kde bychom byli sami,
kde člověk přežije.
Ty šťastné ostrovy
dnes máme uvnitř hlavy –
zní to jak sci-fi pohádka.
V džungli všech velkoměst
jsou Robinsonů davy
a každý čeká na Pátka.
Rozešlou e-maily
a vroucné esemesky,
poštovní holuby
vypustí do výše.
Hledají někoho,
s kým by jim bylo hezky.
A nikdo nevolá,
a nikdo nepíše - - -
SMUTEK KNOFLÍKOVÉ DÍRKY
(pohádka na dobrou noc)
Vojenský knoflíček a dírka u výstřihu
jednou si vášnivě pohlédli do očí.
A on ji rozepjal a našel něžnou pihu…
I s knoflíčky se na jaře svět zatočí.
I knoflíkové dírky snadno ztratí hlavu
a vlají v povětří jako dým za lodí:
dírka se zabouchne a hned je v jiném stavu.
Těší se na děcko: ať už se narodí!
Nebohý knoflíček, co nosil fešný knírek,
sežrali potkani daleko na misi.
Ach věčný smutku knoflíkových dírek:
Zbyl jí jen sirotek a staré dopisy…
ŽIVOT JE ŘEKA
Život je řeka, která pádí
a zmizí kdesi v daleku.
0dnese pryč mé i tvé mládí -
kdo by se zlobil na řeku?
Život je řeka plná lidí,
divoká řeka slov a vět,
milují se a nenávidí
a pohánějí celý svět.
Život je řeka, která mění
celý svět v prach a radost v žal.
A je to řeka zapomnění:
bůhví kdo koho miloval?
Život je živá řeka lásky,
která se ráda rozvodní,
rozdrolí skály na oblázky
a zpívá: Buďte svobodní!
Život je řeka snů a přání,
odvěký pramen magie:
A je to řeka milování,
která nás všechny přežije.
NAVZDORY PŘEDPOVĚDÍM
Navzdory předpovědím
nás v květnu překvapil
sníh bělostný jak peří z husy.
A já teď mlčky v denním tisku čtu si,
co všecko v téhle rozkradené zemi
zdědím.
Jen dluhy a ten sníh.
Navzdory předpovědím.
|
