na další stranu
Jiří Žáček
ŠKODA SLOV
Všech slov je škoda, zvlášť slov lásky,
každého slova, každé hlásky,
slov, která drží dlouhý půst
a vypadla nám lidem z úst,
slov, která končí v zapomnění,
která se ve svůj opak mění,
slov časem vyšlých ze cviku,
slov z dávno mrtvých jazyků,
všech slov je škoda, věčná škoda,
jsou zázračná jak živá voda,
škoda slov, jež se poztrácí,
bez nich jsme jenom žebráci…
ŠKODA SLOV 2
Vzpomínky mizí v nepaměti.
A nevzpomínky? Škoda slov.
Umíš už jenom strašit děti
prorokováním katastrof.
Ty hrůzy nejspíš nenastanou,
nespadne nám strop na hlavu -
tak zítra zase na shledanou.
Buď přijdu, nebo připlavu…
ŠKODA SLOV 3
Škoda slov. Vzlétnou ke stropu
jak bubliny a zmizí v nedohlednu.
Ten, kdo byl lehký, přežil potopu,
a kdo byl těžký, klesl ke dnu.
Potopa slov nám nehrozí;
jsou jako rybky - kdo je chytí?
Přichází éra explozí,
místo slov čekám pláč a vytí.
2 BÁSNIČKY ZE ŠPITÁLU
Ach vy noci, dlouhé noci,
nekonečné, bez pomoci,
kdy tě bolí celé tělo,
kdy je duši neveselo,
dlouhé noci, kdy jsme sami,
jen my sami pod hvězdami.
Kam se řítí noční automobily
ve tři v noci jako každé ráno,
kdy jsme noční můry všecky zabili,
kdy je všecko ještě rozestláno,
a kdo na nás mluví mimozemskou řečí
v čase otevřeném všemu nebezpečí?
|
