na další stranu
Vítězslava Felcmanová
HVĚZDY
Jako linoleum v kuchyni
Tečkované od mastnoty,
Jako temno ve skříni
Kde jsou v přísném řádu boty
To je noční obloha
Krásná klenotnice od boha.
Nedostižná a tajemná hlubina
A k ní nejedna se duše upíná
Neboť temné síly
Nekonečno mění v chvíli
Celé věky je to tak:
Hvězdy životy nám řídí
V mlhovině slídí rak
Lyra vstoupí do osudu lidí
Velký vůz se nad obzorem vznese
Aby sever uviděl, kdo bloudí v lese
Pak se blýskne pásu zlatá spona
To jsou hvězdy lovce Oriona
Nebem zvolna pluje Sagitarius
Po Labuti pátrá v hejnu hus
Po tisíce roků člověk hledí do oblohy
Do studnice tajemství a krásy
Hledá osud svůj a prosí bohy
Doufá ve znamení naděje a spásy
Přece z hvězd se line
Světlo kouzelné a jiné
STAČÍ
Stačí říci
Mávnu a přiletí kolibříci
Stačí přání
Mrknu a máš kvítek v dlani
Stačí krůček
Těš se na jezírko, na potůček
Stačí chvíle
Dám ti vše co je ti milé
Stačí snění
A víc už potřeba není
|
