na další stranu
Dušan Spáčil
 LITANIE KONZERVY
Bůhvíodkud dorazivší cvoci,
ukradli nám revoluci.
Fanatici s náklonností k moci,
ukradli nám revoluci.
Politici s prapodivnou opcí,
ukradli nám revoluci.
Hlavy davu, který právě procit,
ukradly nám revoluci.
Vlci skrytí vprostřed stáda ovcí,
ukradli nám revoluci.
V krvi bitev vykoupaní sobci,
ukradli nám revoluci.
Ti, co vraždí pro ten dobrý pocit,
ukradli nám revoluci.
Stvůry, které chodí jenom v noci,
ukradli nám revoluci.
Preláti a kněží jako černí raci,
ukradli nám revoluci.
Hnědí, modří, vlastenci i naci,
ukradli nám revoluci.
S puškou v ruce, s ohněm v srdci,
ukradli nám revoluci.
Fízlové a Gottwaldovi kluci,
ukradli nám revoluci.
Hippíci a jiní mameluci,
ukradli nám revoluci.
V masce skrytí z knihy známí mloci,
ukradli nám revoluci.
Valící se šutry, zpívající brouci,
ukradli nám revoluci.
Nadržení draci – studení i horcí,
ukradli nám revoluci.
Tvoji, moji, Adamovi vnuci,
ukradli nám revoluci.
Malí kluci chvíli po poluci,
ukradli nám revoluci.
Zvířata, co nechtějí být v kotci,
ukradli nám revoluci.
Děti, které odmítají podobat se otci,
ukradli nám revoluci.
VZPOMÍNKA
Když odejdeš, tak nikdy neodejdeš zcela,
ač dveře zavřelas, nikam neodejdeš,
na plátně duše mé dál bude otisk těla,
a ve tvém pokoji tvá pravda nebo lež.
Když odejdeš, tak stejně zůstane tvoje vůně,
ač parfém dávno už vymizel ze spreje,
a krásný odraz tvůj, zůstane na dně tůně
byť vodu z chvíle té už spolkly peřeje.
|