na další stranu
Jindřich Buxbaum
JAHRZEIT KERESTIR
obr. 1 |
obr. 2 |
obr. 3 |
obr. 4 |
obr. 5 |
obr. 6 |
obr. 7 |
obr. 8 |
obr. 9 |
obr. 10 |
Galerie obsahuje celkem 50 obrázků.
1-10 11-20 21-30 31-40 41-50
V tokajské oblasti Maďarska, na břehu řeky Bodrogu leží malé vinařské městečko Bodrogkeresztúr. Toto místo je známé v celém židovském světě jako působiště a místo posledního odpočinku rabína Yeshayi Steinera zvaného a známého jako Reb Shayele z Kerestir (Kerestirer Rebe)zc´´l.
Rabín Yeshaya Steiner se narodil rabínovi Moshe Steinerovi jeho ženě Hentshe Miriam zřejmě v roce 1851 ve slovenském Zborově. Ve třech letech mu zemřel otec a dál žil jen s matkou, která ho ve dvanácti letech poslala na studia k vyhlášenému maďarskému chasidskému rabínovi Tzvi Hirschi Friedmanovi (Lisker Rebe) do vesnice Olaszliszka v tokajské oblasti. Lisker Rebe byl v širokém okolí známí jako podporovatel dobročinnosti s velkým důrazem na sycení hladových. K tomuto úsilí se reb Shayale připojil a již jako mladík byl jmenován rebeho gabajem (pobočníkem). Lisker rebeho o jeho úsilí říkal:“ Podívejte se, jak můj Shayale rozdává chleba. Pytel už je prázdný ale on dává dál..“ Po smrti Lisker Rebeho v létě roku 1874 reb Shayale začal studovat u dalších významných rabínů své doby rabína Chaima Halberstama z Sanzu (Sanzer Rebe) a rabína Mordechaie Leifera z Nadvorny (Nadvorna Rebe). Na jaře roku 1875 se oženil se Sarou dcerou reb Yitzchaka Yoni Weinstocka. Společně měli čtyři děti, které se dožili dospělosti, jednoho syna a tři dcery a dalších osm dětí, které zemřeli v dětském věku. Nedlouho po svatbě, na radu a doporučení rebeho z Nadvorny přijal reb Shayale post rabín v Bodrogkeresztúru (Kerestiru). Začal bydlet na v malém domě Kossuth Utca 56 a pokračoval v dobročinných snahách, především sycení chudých a potřebných. Brzy se díky této snaze stal známým a vyhledávaným a byl označován za cadika (spravedlivého, „divotvorného rabína“) pro jehož radu a požehnání přicházeli prosebníci z dalekého okolí. Mnozí se na něj obraceli s prosbou o pomoc a někteří si jen chtěli dopřát teplo, pohodlí a vydatné jídlo, kterého se jim běžně nedostávalo. Reb Shayale se o všechny postaral a z vyprávění jeho potomků je zjevné, že jeho dům byl vždy všem potřebným otevřen. Reb Shayale z Kerestiru zesnul 3. dne měsíce ijaru v roce 5685 (27.4. 1925). Traduje se, že svolal celou rodinu ke své smrtelné posteli a řekl jim: „Bude zde velký pohřeb a přijede mnoho lidí z okolních měst a vesnic. Připravte prosím několik velkých hrnců s jídlem, aby lidé, kteří přijdou na můj pohřeb, neměli hlad." I v poslední chvíli svého života myslel na hladovějící a potřebné.
Přestože na jeho post nastoupil jeho jediný syn rabín Avraham Steiner a následně další kteří pokračovali v jeho odkazu dobročinnosti, dělo se tak na rodinné úrovni a původně nevznikla žádná velká chasidská skupina. Hrob reb Shayaleho byl dlouhá desetiletí poněkud opomenut a na jeho jahrzeit, výročí úmrtí podle židovského kalendáře, zvláště po druhé světové válce přijíždělo poměrně málo poutníků.
Situace se podstatně změnila po roce 2016 kdy se začali v Bodrogkeresztúru odehrávat činnosti směřující k větší popularizaci odkazu a osoby reb Shayaleho. Byl upraven rebeho dům a jeho okolí a také místo jeho odpočinku na místním židovském hřbitově umístěném mezi vinicemi na kopci nad městečkem. Postupem času se stal jahrzeit Reb Shayaleho z Kerestiru jednou z největších takových událostí v Maďarsku. Letošního jahrzeitu, který proběhl 23.-24.4.2023 se podle odhadu zúčastnilo asi padesát tisíc lidí z celého světa.
Odkaz dobročinnosti reb Shayaleho dnes naplňují také jeho potomci, kteří založili a provozuji podpůrný fond Rav Lehoshia, jehož úkolem je zajišťovat výživu pro chudé rodiny a jednotlivce. Působení fondu především v Izraeli zajišťuje například kojeneckou výživu, jídlo pro chudé a osoby bez domova a také potravinové balíčky umožňující i nemajetným důstojně slavit šabaty a židovské svátky.
Zatímco ostatní chasidští cadikim jsou proslulí svou osobní zbožností, vědeckými úspěchy nebo oddaností modlitbě, Reb Shayale je nejvíce připomínán pro svou oddanost fyzickým potřebám svým bližním, zejména chudých a utlačovaných.
|
