literární časopis založený v roce 1964

Bořek Mezník

VARIACE NA TÉMA RŮZNÉ DRUHY KOCOVIN ROZMAZLENÝHO FRACKA STŘEDNÍHO VĚKU

Dneska mi řekla
Že jsu piča a hajzl
A že mi teda
Pěkně děkuje
Za poslední dva roky
Docela mě to vytočilo
Zrovna jsem měl 40
Že prej hovno dělám
A furt si na něco stěžuju
A pořád jsem unavenej
A desetkrát denně
Po mně umejvá
Posranej záchod
Všechno co udělám
Je špatně
Nečte moje „ásně“
Nezajímají je
Nebo spíš tím opovrhuje
To taky nebejvalo
A to je dobře
Aspoň mám nějakej
Způsob
Jak si postěžovat
Na ten zkurvenej život
Na to
Co mě sere
Co mě mrzí
A s čím nic nenadělám


Prostě je mi to jedno
Je mně šumafuk
Co si kdo myslí
Já vím
Že píšu sračky
Ale je mi to jedno
Ne všichni prostě
Můžou bejt dobří
Je mi fajn na okraji společnosti
A kultury
Je to krásné místo
Svobodné
Jako nic na světě
Nemusím se ničeho bát
A brát si servítky


Prej nechápu proč ti to nevadí
Všude na lince a skříních jsou
Černý otisky tvejch špinavejch prstů
Co s nima děláš ?
Neříkej mi
Že si umejváš ruce mejdlem
Mi řekni když něco poleješ
Proč to nemůžeš hned utřít
Nebo umejt
Když tady den na nic nešáhnu
Tak je tady bordel
Katastrofa
Od čeho to je?
Já tady nebudu chodit celej den
A utírat linku
Slyšíš?
Co na to říct
Mlčím
Prosimtě nezadělávej
Ty prázdný krabičky jo
A když už je plnej koš
Tak ho vynes a dej tam novej
Pytlík
Buď tak laskav jo?
Slyšíš mě?
Jo
Tak proč nic neříkáš
Když na TEBE mluvím
Myslím si
Že na mně nenávidí
Úplně všechno


Je mi poslední dobou tak nějak smutno
Ale rozradostnil
Mě motýl
Kterej si mně sedl na rukáv
A mrkal na mě křídlama
A pak zas odletěl
A bylo mi líp


Nenarodil jsem se na planetu
Abych se bál udělat kapky na zemi
Nenarodil jsem se na planetu
Abych považoval pořádek
Za nejdůležitější věc pod sluncem
Narodil jsem se
Abych měl šanci
Pomáhat rozpouštět
Utrpení světa


Je konec
Dneska mi to přišlo
Že je konec
Anebo brzo přijde
Stydím se za svoje problémy
Nechci o nich mluvit
Stačí myslet
Kamarádům ani muk
Vysmáli by se mi
Ale stejně se tomu neubráním
Říkali jsme ti to
Kokote
Nežeň se
Už se ti to jednou posralo


Dneska se mi o něm zdálo
V tom snu někdo umřel
Měl rakovinu hlavy
Jak on
A na tom pohřbu byl se mnou
A říkal mi
Jaký to je
Na to umřít
Není to nic moc
Povídá
A že je rád
Že to má za sebou
Vypadal dobře
A chtěl jsem se ho zeptat
Kde teď žije a co dělá
Ale probudil jsem se
Tak snad příště


Na zahradě
Něco kutím
Potřebuješ pomoct?
Ne
Tak na co čekáš?
Vem si mikinu
Budeš nemocnej
Nechcu to od tebe chytnout
Proč se tak chováš?
Jak jako?
No že neposloucháš
Co ti říkám
Je mně teplo
Lásko
Je mně teplo


Včera jsem se nehorázně
Ožral
Pamatuju si souseda
A panáka vodky
A pak už nic
Ráno jsem se probral
Nemám brejle
Sakra
A hrču na hlavě
Sakra
A odřený kolena
Sakra
A nevím jak jsem se dostal dom
Sakra
Mám okno jak výlohu
Sakra
Dneska bych nejraději
Chodil kanálama
Sakra
Netrénuju
Nevydržím
Chlastat jak za mlada
Neumím si dát dvě piva
A jít domů
Na to jsem příliš
Svobodnej člověk
A všechno dělám naplno


Chtěl bych žít
V lásce
Štěstí
A radosti
A místo toho žiju
Se vztekem
Nasraností
A slepotou
Nevím
Co mám dělat
Nevím
Jak si poradit
Občas se ve mně
Probudí
Démon
Vydrážděnej bosou nohou
Rozpouští moji úzkost
Jako za mlada
Kdy jsem se toulal
Po ulicích
A parcích
Pozoroval lidi
Jejich štěstí
A neštěstí
Místo toho
Abych byl doma
Nebo v nějakých kroužcích
Učil se a poslouchal rady
Naši si mysleli
Že chodím do party
Ale nebyla to pravda
Čas jsem trávil sám
Se svojí samotou
Myslel jsem
Že mi nikdo nerozumí
A taky že jo
Nechápal jsem zájmy svých
Vrstevníků
Řešil jsem problémy
A užíral se tím
Že mi to nejde
A že svět je zkurvenej
A nic se s tím nedá dělat
Toužil jsem po revoluci
Toužil jsem po svobodě
A hledal ji
Teď se cítím hodně podobně
Nikdo mi nerozumí
Nikdo mě nemá rád
Všechno dělám špatně
Nic není dost dobrý
Jsem v pasti
Démoni se probouzí
Začínám mít trochu strach

Přijel kámoš
Probrali jsme
Práci
Baby
Psy
Zahradu
Geopolitickou situaci
Životní prostředí
A ožrali jsme se
A bylo to fajn
Dáda je nejlepší kamarád