na další stranu
Bořek Mezník
STRAŠNĚ RÁD
Jsem k němu chodil
Do skleníku
Když to šlo
Měl tam orchideje
A různý tropický kytky
Napsal o nich dokonce
I knížku
A pěstoval různý
Sorty gupek
Tygrovaný
Rudý
Modrý
Různobarevný
A krunýřovce
Choval to v takových
Bazéncích
Miloval jsem ten vzduch
A vůni toho skleníku
Vždycky jsem si přál
Mít něco podobnýho
Pěstovat ryby
A kvítka
Celej den trávit
Ve skleníku
A nasávat atmosféru
Plnou vůně a vody
Budu muset
Vykrást banku
Abych si to mohl
Pořídit
Tropickej skleník
A uprostřed
Velký akvárko s arowanou
VŽDYCKY SE MI OZVE
Až když je pozdě
A leží v Černovicích
Na detoxu
Pak se zbabrá
A najde si práci
A odjede pryč
Říká
Že se musí zbavit
Svýho starýho
Života
A najít si babu
Kterou by měl rád
A která by měla ráda jeho
Stalo se to už několikrát
A on se ozývá
V pravidelných periodách
Po pádech a průserech
A vždycky skončí
Na benzínce
Ve Sloupě
Kde se schází místní parta
A sosá lahváče
A vodku
Pak mu řachne v kuli
A chce skákat
Z místních skal
Několikrát
Ho stama
Sundávali hasiči
Když měl
Halucinace
A odvezli ho rovnou
Do Černovic
Kde jsme se seznámili
Na devatenáctce
Byl na pokoju se Staňou
Ten už umřel
Uchlastal se na ubytovně
Selhaly mu orgány
A Petrem
Kterej mi onehdá
Psal
Že zase nemůže zastavit
Ale nakonec
Se mu to povedlo
Nakonec i Zdenálovi
Se kterým jsem byl na pokoju
A tak
Vzpomínám na Vítka
Snad se mu daří dobře
Vzpomenu si i na další
Spolublázny
A přemejšlím
Jak to dávaj
Ale k Vítkovi
Mám speciální vztah
A doufám
Že se mu daří dobře
Neměl to v životě lehký
CHODIL JSEM S WALKMANEM
A poslouchal metal
Punk a hardcore
Chodil jsem po parcích
A poslouchal
A chlastal
A snil
V hlavě
Mi probíhaly
Myšlenky
A příběhy
A nesmysly
A nespravedlnosti
Světa
Kterej mi připadal
Hnusnej
A myslel jsem na smrt
A proti
Tomu všemu
Jsem chodil
A proti
Tomu všemu
Jsem chlastal
A patlal se v tom
Že můj svět
Je stejně špatnej
Jako ten vnější
A proti
Tomu jsem se bouřil
Chlastem
Sebedestrukcí
A netrpělivostí
A našel jsem cestu
Do pekel
Je to blízko
Kurevsky blízko
Sedí nám to za krkem
A našeptává
A bude nás to ovládat
Dokud nepochopíme
Že svět je takovej
Jakej ho vidíme
UČILA NÁS NA GYMPLU
Angličtinu
A jako jedna z mála
Ji skutečně uměla
Na rozdíl
Od přeučenejch ruštinářek
Co byly o lekci
Před studentama
A byla krásná
I když už byla
V letech
Bylo vidět
Že o sebe pečuje
A voněla
A často se vyjadřovala
V dvojsmyslech
Proslýchalo se
Že jejich rodina
Měla nějaký problémy
S režimem
A někdy už
Nemluvila ve dvojsmyslech
Ale narovinu
A nesnášela oslovení soudružko
Páč nebyla
Ale asi byl nedostatek učitelů angličtiny
Všichni kluci
A učitelé za ní pálili
Ale ona byla nedostupná dáma
Žádnej vocas by se k ní nedostal
Měla hrozně měkký
A přátelský charisma
A mnoho pochopení
To se v té době
Soudružských učitelů
A učitelek nenosilo
Občankář a tělocvikář
Psal na studenty kádrový posudky
Prej to byl agent
Pamatuju si v listopadu 89
Že nám stávkujícím studentům
Řekl že nás rozmetaj tankama
A rozbijou nám huby
A paní profesorka
Kučerová měla radost
A držela palce
Těšila se na novou dobu
A když přišla
Začala zářit
Jako my všichni
A začal ten pravej život
Boží devadesátky
Výlety do Čechyně
Koncerty
Časák
Hepáče
A Demošky
Pravidelný pařby
V Holáskách
V Přízřenicích
Houfný výlety na houby
Nikdo nic neřešil
A opájel se svobodou
Ale nevím
Co paní profesorka na spoustu věcí
Říká teď
Možná taky
Že za tenhle
Estébáckej
A loutkohereckej
Bordel
Jsme opravdu
Klíčema nezvonili
MILOŠ VŽDYCKY
Seděl na verandě na chatě
Popíjel
A poslouchal řeku a les
Pamatuju si ho jako tichýho chlapa
Nikdy nic moc neříkal
A já jsem s chutí
A bažením
Pozoroval jak kouří
Cigarety CLEA
Strašně smrděly
Ale já na ně vždycky
Měl hroznou chuť
Líbilo se mi
Jak vypouští kouř
Z pusy a nosu
A jak se mu do něj halí
Jeho šedivý vlasy
Měl prej
Těžkej život
Proto tak mlčel
Asi chtěl myslet
Jenom na to hezký
Tak jsme seděli
A mlčeli
Já taky neměl co říct
A jen toužil
Po šluku z CLEAky
JAK SE POSTAVIT
Můrám?
Pojmenovat je?
Když je pitvám
Je mi z toho akorát
Blbě
Mám svírání
U srdce
A pocit něčeho
Prošvihlýho
Jenom to potřebuju
Asi pojmenovat
Ale jsou to
Úlisný špeky
Který nechápu
Je to zvláštní
Mentální stav
Kterej
Přináší jenom
Blbý pocity
Který se nedají pojmenovat
Ale jo
Chce to asi trpělivost
A nedávat tomu
Tolik pozornosti
Vždycky když vytanou
Nechápu proč
Nejsou to reálný
Problémy
Nechápu to
Ale pochopil jsem
Že se mi mnoho snů
Opakuje
Protože jejich symboly
Mi vrtají v hlavě
A opravdu nevím
Proč mi dělají
Takový potíže
JOO TIHLE NÁCKOVÉ
Co vyřvávaj
Neprojdou
Už tady jsou dlouho
A vždycky tady byli
Pamatuju už v devadesátejch letech
Jaký tóčo dělali
Kolem různejch akcí
Nebo si vybírali
Lidi na rozjezdech
Podle vzhledu
Nebo známosti
Brno je malý
A všichni se známe
Párkrát se jim ale stalo
Že je u toho vyhmátli
Sharpové
A dali jim pěkně
Pocítit vlastní medicíny
Neprojdou
No tehdá jim bylo
Podobně jako nám
Většina
Teenageři
A lidi z nás měli
Prdel
Vždyť ti naziskinheadi
Jsou tak milí kluci
A nevinní
A pouštěj starý báby
Sednout v šalině
Jejich násilí
Neprojdou
Se tak nějak
Bagatelizovalo
Navíc hodně z nich
Měli výborný vztahy
S fízlama a empéčkama
Takže jejich průsery
Projdou
A pár desítek let
Se sešlo
A ti samí lidi
Vydávaj knihy
Časopisy
Provozujou weby
A
Mají politický partaje
Neprojdou
Někteří to myslí vážně
Někteří to mají
Jako továrnu na peníze
A vydělávají
Na pitomosti
A důvěřivosti
A strachu
Nedochází jim to
Jsou zpitomělí
Nesmyslama
Jako
Neprojdou
Dneska každej debil
Popírá koncentráky
Nebo říká
Že v něm žijeme
A bude hůř
Až umře poslední účastník
Vydávaj se za vlastence
Přitom ani nedokážou
Napsat správně
Česky
Souvislou větu
Na akcích mají
Nevím proč
Jakýsi křižácký rytíře
A ruský vlajky
Prej neprojdou
To už mi hlava fakt nebere
Na roli v Brně
A
Po prohajlované noci
Plné národní hrdosti
A čistýho spermatu
A naziteambuildingu
A hesel
Si dávaj kebab
Aby měli sílu na to
Neprojdou
HEJ LIDI
Vám už
Totálně jeblo v kuli?
Co jste
To zase zvolili
Vzpomínám na
Jana Zábranu
Co napsal
O posranosti
Celýho života
Stejně tak
Jste se posrali teď vy
Prej protikorupční hnutí
Piču leda!
Potkal jsem kdysi chlápka
Kterej měj firmu
Na výrobu hnojiv
To bylo dávno
Před tím
Co ten Bureš
Nastoupil do politiky
Přišel za ním prej
Kdosi z tý jeho hydrafirmy
A jestli jim prej firmu neprodá
Za určitej obnos
Tak ji konkurenčně zničí
Zadumpujou svoje podobný
Hnojiva tak
Že je to položí
Myslíte si
Že měl na vybranou?
Neměl
Ale vy
Čuráci zasraní
Na vybranou máte
A co zvolíte?
Hovno
Necháte si ucpat
Hubu kecama a slibama
A
„Necháváte se nechat dávat nažrat“
Koblihama
A je to díky vám
Že to tady všechno
Půjde do sraček
Fakt díky
Debilové
JEZDÍ NA HÁRLEJOVI
Po jižní Moravě
A občas se někde
Zastaví
A udělá si skicu
Říká nám
Kde mají nejlepší
Koleno
A pečený žebra
Jeho děda byl
Na dolech v Příbrami
A on se tam onehdá
Byl podívat
Ukazoval mi fotky
Hele
Koukni
Tady toho zmlácenýho
Házeli dolů do sklepa
A až si odpočal
Zase si ho vytáhli nahoru
A jelo se dál
Tady byla kobka
Jeden a půl na jeden a půl na jeden a půl
Kde se nadalo ani stát
Ani ležet
A tam byl člověk třeba tejden
Říkal
Že to chtěl vidět
A nikdy bysme na to neměli
Zapomenout
Musím se tam s dětma taky
Někdy
Jet podívat
Aby viděly
Co se tady dělo
Až jim někdo bude
Povídat o tom
Jak to bylo super
Jak si byli lidi blíž
Jak všichni měli prácu
Jakej tady byl blahobyt
Shodli jsme se spolu
Že za režim mohli
Hlavně ti
Kteří s ním
Uzavřeli dohodu
Vstoupím do strany
Vy mně dáte kariéru
A já budu držet hubu
A dělat že žeru vaše kecy
Tihle ti
Režim drželi při životě
Kdo nechtěl
Odešel za kopečky
Nebo dělal
Podřadnou práci
Pokud se nastal
Členem státní mafie
Jo jo
Jako mladej
Jsem si nedokázal
Představit
Že komunismus
Jednou skončí
Pak přišla revoluce
A nedokázal
Jsem si představit
Že komanči
Zase budou vládnout
A teď
třicet let od sametu
Nám vyrostla generace
Která to nezná
A je pro ni kurevsky
Těžký to pochopit
A v informačním šumu
Nejsou schopni rozlišit
Pravdu od lži
I když pravda
Je jen jedna
A ta dlí v tichu
BYLO JÍ 100
Zažila skoro
Celou první republiku
Válku
Komunismus
Okupaci
Normalizaci
Revoluci
A novej kapitalismus
Jezdili jsme tam s našima
Několikrát do roka
Ještě když bydlela
Se svojí mámou
Ta se dožila 99
Vždycky jsem se tam těšil
Na její pohoštění
A na kouřícího dědka
Františka
Teta kdysi měla
Velkou lásku
Nějakýho pilota
Co utekl
A padl ve válce
A v jejím srdci
Už se nepodařilo
Nikomu
Zaplnit tu díru
Tak bydlela se svojí mámou
Bydlela na místě
Kde bylo azylový centrum
Pro uprchlíky
Vždycky říkala
Jsou tady černí
Žlutí a hnědí
A kdyby byli na světě
I růžoví a zelení
Tak tady budou taky
A
Dnes mi máma
Volala
Že umřela
100 let a 1 měsíc
Odpočívej v pokoji
|
