| na další stranu Bořek Mezník
			
				Bořek Mezník se narodil před 29 roky v Brně. Část života se toulal po Evropě, nejdéle ve Francii na ekologické kozí farmě. V Holandsku má dcery Evu a Lotku. Verše již publikoval. Píše: „Na Divoké víno jsem narazil na internetu, když jsem brouzdal po literárních časopisech, a zalíbilo se mi.“
		 Zelenkavá
			Když jsem mělRaka
 Hulil jsem trávu jak o život
 Chemo se mnou pěkně mávalo
 ABVD
 Hnus
 Dva litry chemek
 Přímo do trubek
 Dva dny  poté jsem
 Chcal červeně
 V celým těle
 V nose
 V puse
 Na jazyku
 Chuť chemie
 Zvedal se mi kufr
 Tak jsem hulil a hulil
 A všecko bylo lepší
 Upekli jsme třeba krocana
 A pili dobré víno
 Tři hodiny po aplikaci
 S přáteli
 Oddechujem
 Po výborné chálce
 Břicho plný
 Vlasy zůstaly
 Můžu jíst
 Mám dobrou náladu
 Hulil jsem o život.
 Cesta do háku
			Na kole to hasímZ ulice na ulici
 Zahlídnu bezva koc
 Co jde parkem
 Zrovna někdo couvá
 Z parkoviště
 Hasím  to dál
 Kolem botanické zahrady
 Spousta květů
 Na silnici cejtím
 Akorát spálenej benál
 Každej den cestou do hokny
 Jedu kolem jídelny
 Už ráno jdou z větráků
 Vůně pečínky dršťkové
 Kuřete buchet
 Nasávám tu vůni
 Žaludek se kokoší
 Jedu dál.
 Trenér
			Obchodní partnerChlastá jak duha
 Smršť smrští
 Vodkarumvodkarumvodkarum
 Po pár rundách
 Se známe jak sto let
 Hráli jsme proti sobě
 A měli společnýho trenéra
 Co spal nahej
 V trenkách
 Na lavičce
 Po těžké pařbě
 Ženu měl zlou
 Prohodila ho  skleněnýma dveřma
 Měřil asi jen metr a půl
 A my jsme byli únik
 Ze všednosti
 Všechny ty tréninky
 Výjezdy a turnaje
 Měl nás
 Rád
 Bych ho někde potkal...
 Pocta zemědělcům
			Je sobotaSladká sobota
 Jako uvařená cibule
 Včera jsme si ale dali
 Do rypáku
 Protekly náma
 Řeky vody
 Lány obilí
 Hektary chmele
 Pytle a pytle brambor
 Hektary lesa spálený
 Ještě že máme ty jezedáky.
 Jsem král
			Já prošel světa krajNenašel ráj
 Vracím se domů
 Bez  buchty
 Rance
 A klacku
 Však obutý
 Jsem král.
 Akt
			Oblačný divadloRozvírá oponu
 Beránci
 Se pasou
 Od obzoru
 K obzoru
 Jen tak si přát
 Prudce nahoru
 Vlnou se hřát
 Milovat oblohu.
 Výlet do puberty
			„Stavím se pro tebe,někdy po sedmé, jo?“
 A tak jsem se stavil
 Jak za mlada
 Jak kluk
 Čtrnáctiletej
 Stydí se
 Před tvojí mámou
 Před tebou
 Před sebou samým
 Jdeme na film
 Cestou
 Jak had
 Žere svůj ocas
 Zamotenej
 Se cejtím
 Jak bublina
 Se kolem mě
 Napíná
 Teploučko
 Vášnivě
 Se točí
 Dobrej film
 A dobrej čaj
 Nádhernej večírek
 Cesta domů
 A už zase
 Had se na svým
 Ocasu
 Pase
 * * *
			Ticho máme všichniV sobě
 Poslouchej
 A jsi pánem v domě
 * * *
			Minulost plachtíVe vzduchu vzpomínek
 Čerstvá voda zaplaví
 Koryta řek
 |