na další stranu
Karel Višňák
Vzpomínky
Bílé chmýrko
na nose
znenadání
tak přicházejí vzpomínky
(a chce se ti kýchnout)
Plíží se s nožem
když měsíc zbled
překrojit tvou lásku největší
A nezralá jadérka se vylijí
ze zeleného lusku hrachu
a začne opálově mžít
(to k ránu bývá)
* * *
Přiletěly holubí svátky
se semtam modrým peřím
a sivým třpytem kolejnic
natažených do dálky
po nádražích vyhrávají
prokřehlé kutálky
mladých špačků
stále stejnou
vzrušující odrhovačku
Projíždíme Polednem
Z nebe padá kámen a promění se
ve skřivana
navzdory rozumu
a pak se ozve rána
Moudří lidé tvrdí
že se to otvírají poklady země
neb je Velký pátek
odpoledne
A já taky věřím tomu
zase se držíme za ruce
a zase jdeme spolu
Odletěly holubí svátky
se semtam modrým peřím
A dál se třpytí kolejnice
natažené do dálky
* * *
Za sklem
stejně nehnutě
vrhají stejně nablýskané
úsměvy
Emilie a Josef
s tváří tak dojemně lesklou
(jistě od svatební hostiny)
pán Samoblaho
vystavuje
svůj krámek sádrových trpaslíčků
(i s tchýní
včetně
jako to sklo)
Pepíček z Pankráce vláčí škuner
a smutní se
pak šatečky nažehlené jak z magazínu
Tahle přednáška mě zajímá
Nutno dbáti
o narozeninách v pozoru státi
na ten dort
ani kradmonekradmo
se nedívati
A všechna mimina na to ani chrastítky
nekývnou
když pasou hříbata
a je jim fuk jestli vyletí ptáček
Jsou všechna krásně nahatá
|
