na další stranu
Bořek Mezník
Kult
Už ani nevím kolikrát jsem pohledem vysvlíkl naši soudružku učitelku
Přefikl ji na čokla ohnutou přes švédskou bednu
Vyspal jsem se snad se všema spolužačkama
Kosmický mrdačky před spaním v divadle Fantazie a noční poluce
Pionýrský tábory byly výlety za životníma zkušenostma
Večer ve sprchách kecy o babách
Kdepak pornočasáky che
Všichni jsme machrovali a ukazovali si klacky koule a chmýří
Majkl byl o něco starší a ukázal nám ho natrčenýho
A pověsil si na něj ručník
Byl to holt borec
Celý generace chlapů dělaly to samý akorát po svým
My jsme byli rádi za každej chlup
Teď si vepře holej a vrážej si tam šrouby a dráty
Pořádají kokotí zápasy
Co já vím proč ne?
Kult vlastního péra nás přežije pánové
Kult vlastniho péra je stvořitelem života
Kult vlastního péra je kultem skutečné osobnosti
Nanečisto
Mladej pane
Prosím vás dostanu se tudy k vlakovýmu nádraží
Starší paní
Kostkovaný šaty a dvě dřevěný židle
Jó bežte furt rovně já na to
Ale přejděte si na druhou stranu
Ať to zbytečne nevobcházíte
V tu chvíli mě napadlo
Že bych na starý kolena
Chtěl být pohádkovej dědeček s šedivýma fousama
Lapl jsem židle
Zazářila jako beznohej nad novou protézou
A tak jsme šli
Štěstí pod Špilberkem
V černým suterénu
Chlastali víno
Hulili a blábolili
Co jinýho přece
Sakra byli jsme rebelové
Nechtělo se nám ven
Do světa
Plnýho zlejch smradlavejch lidí
Co z tebe chtěj akorát vycucat radost ze života
Závidí ti radost v očích
A chtěj aby z nich tekla krev
Jak z jejich vlastních
Z kůže stažených prdelí
Bylo nám dobře
V zaplivaným kéru
Plnýho odpadků
Psů jejich štěňat a jejich hoven
V ledničce se shnilým havranem
Kohoutky do kterých
Probíjela elektřina
Až bouchla
Televize šla do zastavárny
Spával jsem na gauči
S panenskou krví mý kamarádky
Kouřil vajgly
A cítil se jak šlechtic
Tak teda vyhráli
Potkal jsem jednoho kámoše
U nás na nádraží na bufetě
Povídá
Hele vole tak sem čet cos napsal
Čoveče to jsou hrozný sračky vole
Samá láska
Nebo kurvapiča vole
Napiš třeba
Jak AC Milán vyhrál Ligu mistrů vole
|
