Petr Prokůpek

Knoflíky

dívá se na mě
jasmínovýma očima
jako panenka kterou
hodili do popelnice
a já byl první který
otevřel víko a soustrastně
přivřel oči předtím než
na ni vysypal svůj
příděl odpadků

Drobné oděrky

Někdy se jen tak ohlídnu
a nic
mám své věty
a kromě toho že mě nenávidí
za to že je říkají jiní
nic
Nějaké album v druhé přihrádce
věřte nebo ne
NIC v něm nenajdete
a přesto dá moje děvče na to
jak v něm vypadám a
koho držím kolem
pasu
Někdy se jen tak ohlídnu
a jdu sám za
sebou

Ach

tahle doba je sexy
kurva že jo

všude kam se podívám
chtěl bych milovat

někteří lidé neví
co si pod tím představit

a ode mě to nikdo
nečeká …

Ha?

dneska je v módě
slovo ALKOHOLIK
říkají že jím jsem
přitom netuší kolik to dá práce
se JÍM stát

nikdy jsem nebyl pracovitý
jen piji

to je všechno

HŮL

nikdo z těch kdo prošli mou zašívárnou
v tomhle starým domě plným brouků
který musíte položit na záda a postupně
jim zpřelámat všech osmadvacet nožiček
abyste je zabili

si nevšimnul největší pýchy mé sbírky

stojí tu opřená hned vedle Connemary
vedle ubrousku z A'Tavern e Zi Fiore
a vánoční taštičky plné pohledů odevšud
a stohu úvěrových smluv různých barev
a ukrajinského Nemiroffa
a mapy Anchorage a pečlivě schované
fotografie největší lásky mého života
a všech sezón hvězdný brány (každýmu
říkám že jsem viděl Richarda Andersona
na motorce u jezera Athabaska)

je to hokejka Louisville
ještě s červeným nápisem
nejslavnějšího kapitána rudých křídel současnosti
Steva Yzermana
podepsal mi ji takovou tmavě modrou fixou
řekl jsem mu: "Steve, nemáš jinou barvu?"
odpověděl mi: "Jó hochu, tady ti nikdo nic zadarmo nedá."

myslím že tohle dřevo místní brouci nikdy nedostanou

Nic osobního

moje holka natírá venku plot
já koukám na Nelly Furtado

někdy onanuju
někdy ne

Tichá holka

sledoval jsem ji od sto čtyřicáté šesté
odbočila na osmou avenue
a zašla do malého butiku
sledoval jsem ji přes výlohu
zkoušela si nějaké letní šaty
asi bych jí vybral nějaké jiné
ale šaty mi byly ukradené
chtěl jsem Ji
dostala velkou papírovou tašku
přešla s ní silnici a na dalším rohu
odbočila na čtyřicátou
myslel jsem že směřuje k podzemce
ale těsně před vchodem zabočila
do slepé postranní uličky
šel jsem pořád za ní
když došla až ke zdi a nemohla dál
chvíli stála zády ke mně
pak se otočila se zbraní v ruce
a vyprázdnila do mě zásobník

Ostatní tvorba Petra Prokůpka publikovaná v Divokém víně:
DV 117/2022: Líbilo se mi žít a další
DV 40/2009: ***
DV 29/2007: Kůže, Dělnice, Starej Shank, Kazochovi
DV 19/2005: Sestři on mě kopl, Medvídek Janney a další
DV 17/2005: Našli mě ráno, Potápěč a další
DV 15/2005: Upadl jsem s Joycem do trávy, Houska s máslem a další