Kamil Marcel Hodáček

MAJÁLES

Nevadí mi dlouho čekat.
A vůbec-
-čekat na někoho v parku
plnym ptačích hoven
zakrytej kostelnim stínem.
Nevadí mi dlouho čekat,
člověk si zvykne na cokoliv.

Šedesátá čtvrtá molekula Frankensteina
zpomaleně dopadá
do černo-bílýho soukolí
lidskejch běsů
v den jeho výročí narození.
Už zase je Majáles
a jeho Král se nevobtěžuje s příjezdem.

Čekat na někoho
v parku plnym ptačích hoven
zakrytej kostelnim stínem.
Člověk si zvykne na cokoliv.
Člověk si snadno zvykne na čekání.

(Člověk si na čekání
nejsnáz zvykne jenom tehdy,
když sám chce.)

Zase už je Majáles.
Slavnostní procesí.
Zase už je Majáles
a Ginsberg
svůj příjezd
nadobro vzdal.

Ostatní tvorba Kamila Marcela Hodáčka publikovaná v Divokém víně:
DV 76/2015: Z Petřína