na další stranu
Adam Táborský
POHOVKA
vzpomínka na krajinu m&m
rozpouští jako jarní sníh
vytažený obušek diety
sport uvězněného ticha
sousedovic vzdechy
odráží smutek
náruč červené knihovny
před usínáním
UZURPACE MINULOSTI
jenom shnilá olše
potrhanými chodidly vykapává med
mladistvého skotačení
či chcete-li zvěrstev
trubec se napájí
chce se dostat v přestrojení
zpět do svého vyhnanství
ještě jedno píchnutí
suma obrazu uzamyká okamžik
marnosti podpory
zachovatele
MIZEJÍCÍ NÁBYTEK
Úterý v 21:23
představuje si pole
ve své garsonce
vytapetované pavími pery
namotává si popelavé vlasy
a postupně objevuje omezený svět
ptačího hnízda
od pádu komunismu
komunikuje agentka Alžběta
pouze skrze tvrzené dubové dveře
od pádu komunismu
počala opadávat i paví pera
medem proti osudu
medem za věčnost
bojuje prokřehlá agentka s časem
se zrzavými mravenci
si poradit nedokáže
MIXÉR
vyčerpaný čas uniká bezzubým dásním stárnoucí Evropy
po ulici rozvážejí
pořádek
do všech stran
pánové nedbalí změny počasí
zvuku města
toto není přípitek na volby
ani oranžové vesty
to jen pro dobrotu
přesnídávkové stravy
starost je povolání
rodičů
a mixéru
BOLEST NA DOVOLENÉ
želvy malují obrázky
do písku
cesty života
našlapuje na čínský porcelán
za uchem zátoky turistického střediska
"jediná já jsem tě hledala
na těch velkých kopcích"
polykala společně se slzami
každá ztracená želva
označuje ztracené léto
bláznivého kluka
otce dětských dlaní
prvního společného střetnutí
rozhodnutí malují cesty života
KLENOT
sedíš
a snažíš se vymyslet báseň
takový ty velký básníci
z křížovek
a rákosky učitele Kaplana
ten se solárním panelem
místo kštice
určitě zažívali takovou tu bolest doprostřed
anebo vyšinutí?
čas
u rybníku
čas
v lese
a u počítače
viď
sedíš
a snažíš se
aby báseň vymyslela tebe
takový ty boje o identitu
vyčníváš z nejbližších sociálních skupin
nikdy nebudeš sám
když je všude tolik liter
TAM, KDE ZBYTEČNĚ HLEDÁŠ TAJEMSTVÍ
Musíš pořád mluvit o strachu?
Ze státnic, z večerních návratů, z kapradí?
Každý den slýcháš z televize informace,
na které byla imaginace bratří Grimmů krátká.
Otevři knihu introspekce
a čti:
"Od smrti po setkání s ní
žiješ ve strachu."
Chápeš, že je to zkrátka blbý.
Fortuna má dneska zavřeno
a ty se chceš smát.
Tak se zkřiž prsty
a usměj se.
VLAKEM Z MÍSTA NA MÍSTO
sádrokartóny byly syceny
radostí zeleně a rozčarováním výletníků
nad lesem se vznášel svatební závoj
deštníkům se krátil vykonávaný trest
oběšení
z místa na místo
staré hrnce
nesou si usazeniny
materiální i jiné
ROZMILÉ SRDÉNKO
z říčních příběhů
mizejících věnců
a krvelačné radosti
plíží se úzkost
co svaté bylo
přítěží je
co svatou trofejí
to matnou vzpomínkou
ustavičné změny červených jablíček
podzimu
a harmonogramu
klepají na rodičovskou bránu
PSANÍ
o narození po narození
o kroku po kroku
o škole po škole
o milování po milování
o dítěti po dítěti
o práci po práci
o smrti po smrti?
o smrti před smrtí?
|
