Zita Malaníková

Básnířka, prozaička a textařka.
Obdržela jsem Mobelovu pochvalu 2013.
Pravidelně publikuju časopisecky v České republice (Host, Kulturní noviny, Pozitivní noviny, Obrys –Kmen, I-Legalit, Autor in, atd.) dále jsem publikovala v Polsku a na Slovensku.
Vydala jsem básnické sbírky Hledání modrého květu a Putování za oázou.
Divadlo Agadir podle mých knih připravilo představení Pod trnovníkem snu.
Dále jsem své básně představila v rádiu Applaus, kde jsem natočila audio knihu poezie s názvem Uprostřed duhy.
Pravidelně se účastním autorských čtení, např. s Aloisem Marhoulem, Jarmilou Hannah Čermákovou, Olgou Nytrovou atd.
Více na
https://www.facebook.com/pages/Zita-Malan%C3%ADkov%C3%A1/327797860656586

CO DĚLAT S IRACIONALITOU

Potlačení nepomáhá
ve chvíli vypětí měním se
v úzkostné zvířátko
chemické koktejly
probouzí paniku
Jsem v pasti!
Malé dítě v dospělých hadrech se bouří
Dávná bestie vylézá ze svého úkrytu
živena nesebevědomím
Rychle s tím musím něco udělat
Už vím!
Sežeru barevné pastelky
a černobílý svět se promění
P. S. Pokud se z toho teda neposeru!

EXTRAKTY SNŮ

Zaznamenané na papír
vyryté v měděných deskách
vytesané v kameni
přežijí prožitou skutečnost
Postavy míjí se životem
zůstane po nich v náznaku
sešlapaný náhrobní kámen
nic víc
Sny nemizí
v kouzelném třpytivém prachu
naplní prostor
čekající na další hmotu
ukryté v nesmrtelných duších

PANOPTIKUM STARÝCH LÁSEK

V depozitáři jsem uložila
tvůj skalp
Už před lety
Dnes jsem oprášila škatulku
Ve které byl schovaný
Sakriš
ten se nějak scvrknul nebo co!
Nebo já jsem větší?

JSI MOJE ARMÁDA SPÁSY

To pro tebe nosím dlouhé vlasy
Denně cvičím
žiju zdravě
Ať vypadám svěže
mladě

V knížkách moudra jiných hltám hravě
ať vypadám zajímavě

Hraju si na diblíka
jak školačka se oblíkám
Snažím se s tebou držet krok
Máš mě však vidět večer
nemůžu zout se z bot
nohy mám jak papuče
nezvednu se z gauče

POPEL PADÁ NA POMPEJE

Hledání pračlověka své vlastní podstaty
vysmívající se
unikající pata Pravdy
atakovaná zachycením povalením vysátím použitím
trhaná na cucky se záměrem prozaického cinkotu
kulatého kovového opojení
ulice plná šedých bytostí a domů bez puncu
tepajícího živoucího srdce
mátožné postavy
snad už bez pulzu
vrací nás do svých vlastních nor
stezkami prožitých útrap
ve tvářích lehké i hlubší stopy popálení

SDÍLENÍ

Dva tisíce přátel
postačí
v plné kráse
téměř dotknutelní spojenci
vizuálně omamným stínem
v akváriu emocí
posílám vlastní mysl
v cizím těle
virtuální posádka krouží po planetě Zemi
vytříbený extrakt
smyšleného edenu
mnohavrstevnaté
formální hračky
občas bez tepu
tragikomická pohádková omalovánka
malý princ slyší na jméno Neo

AŽ BUDE PADAT HVĚZDA

Dramata jsou prostá
postačí hrdina a padouch
Černý plášť rozprostře čaroděj
V debatách načechrávaná peří
soucit zkoušený před zrcadlem
Krajinka zelená
chaloupky nabílené
tak daleko vítr písek nezavane
A pravda kdesi v dáli
nemocná roztřesená
hraje přetahovanou se zlem
Jen co posnídá trochu sladkých fíků
narvou prsty do krku a cpou ji fazolemi
až ztrácí vědomí
Zítra přijedou sběratelé medailí
co nebojí se písma
Do tmavé studny kapky deště hlasitě padají
zlatavé hvězdy potemněly
Překryl je velký mrak

KOUSEK CESTY S TEBOU

Jaro v lehké zeleni
pod stromem poznání
závojem odvane listí zežloutlé
Nenasytná touha ožije
cit ohřeje umrlé
Ohně budou svítit na cestu
bludičkám Juliím
Dlaně plné laskání
akáty sténající k zbláznění
a každý další večer s tebou uhořím
Než stopy v dešti po nás zamete svítání
pod víčky náš příběh ožije vítáním

Ostatní tvorba Zity Malaníkové publikovaná v Divokém víně:
DV 75/2015: Ztracená, V bublině a další