Filip Náplava

NEMOC

Chci proniknout tam, kde se tvoří částice,
plout mezi nimi a řvát při tom hlasitě.
Bloudit a nalézat, schovávat se, plachtit,
mezi drobné kanálky se nechat ztratit.

Chci objevit skryté a skrývat objevené,
pomalu stoupat až před dveře pečetěné.
A ve změti těch nekonečně spletitých cest,
orgán po orgánu nikdy se nenechat svést.

Ubírat se všemi nemožnými směry.
Odpovídat na otázku: proč jsme živi?
Za podpory slz, horečky a zimnice,
v celém koloběhu putuje vánice.

Chrlí jako drak, kouše kol sebe jako pes,
rozsévá jen hrůzu, bolest, beznaděj a děs.
Klidně se pokuste, polapit mě do sítí,
až budu hotov, poputujete pod kvítí.

Ostatní tvorba Filipa Náplavy publikovaná v Divokém víně:
DV 83/2016: A zase, Balkon
DV 75/2015: Milenec, Milenka
DV 73/2014: Jediný lék, V Praze
DV 71/2014: Měl jsem takovou žízeň a další
DV 64/2013: Klec, Na věčné časy
DV 59/2012: Procházka lesem a další
DV 58/2012: Poezie, Ztracen a další