Emilie Zítková

JEŠTĚ NE

- inspirováno fotografií (obrazem) od Jirky Fučíkovského

Prorůstám se zemí,
podlahou v mramoru
kořeny hluboko ukotvena.
Zvedám se nahoru
v modlitbě schoulena.
Malá žena...

Kříž se mi vpaluje do očí,
zády jsem k oltáři, jen...

Kříž z brány nebeské
hlas ten má vábivý
Jdu, pomalu, v naději...
váhavě...
Dovnitř
a rychlostí zvuku zas -
....VEN !

Duhové spektrum
všech barev záře
zcela mne obklopí

...uprostřed soukolí - kalendáře...

Nahá a v páře
prolétnu skrz kruhy let.
Vlnami mramoru,
propadám nahoru
zpět.

Utichly varhany,
rytmus již neslyším,
v srdečním soukolí,
váhavý hlas.
Snese se pírko
ze křídel andělských
na další šedivý vlas.

Ještě jednou, holka
vstaň!
Znovu...
a
ZAS....

Ostatní tvorba Emilie Zítkové publikovaná v Divokém víně:
DV 91/2017: Pěšákem dobra, Cikánečka a další
DV 90/2017: Léto budiž pochváleno a další
DV 89/2017: Smuténka, Krkolomně s láskou a další
DV 83/2016: O pokoře a další
DV 82/2016: Šach, Lednová a další
DV 81/2016: Blues zpívajících dveří a další
DV 80/2015: Kde je konec velkých lásek? a další
DV 79/2015: Malá žena Jing a další
DV 78/2015: Galaxie rzi, Zář
DV 77/2015: Jak přežít a další
DV 76/2015: Rozcestník a další
DV 75/2015: Létající perly a další
DV 74/2014: Litanie... a další
DV 73/2014: Rozhovor s kolemjdoucím a další
DV 71/2014: Obrazy, Fotografie, Básně