Miloň Čepelka

SONET SE ZESNULÝM DĚDEČKEM

Na prsou paže složené,
nezvykle, jedna přes druhou,
protestovaly, to že ne!
Vždyť přece jejich zásluhou

bývala práce, nikdy klid,
a zřídka odpočinek.
Proč, Bože, má teď už jen snít?
Proč odchod do vzpomínek?

Můj děde Jene z Pohoře
a babičko má Máří,
vidíte mě tam nahoře?

Cítíte, jak mě stáří
směruje vzhůru ke hvězdám?
Tam vám svou vděčnost odevzdám.

2 X HAIKU

Byl skvělý stavař.
Jeho vzdušné zámky jsou
k nepřekonání.
....
Ach, ty mé rýmy!
Vytřepávám je z hlavy
a z kapesníků.

Ostatní tvorba Miloně Čepelky publikovaná v Divokém víně:
DV 51/2011: PF 2111
DV 43/2009: Haiku
DV 41/2009: Ú S M Ě V
DV 40/2009: *** a další
DV 33/2008: Monolog k noži
DV 32/2007: Nděje
DV 31/2007: Sonet o tobě a o starých slovech
DV 30/2007: Sonet o tobě jako o inspiraci
DV 29/2007: Sonet o podzimní skepsi
DV 28/2007: Sonet o tobě a o našem milování
DV 24/2006: Sonet o konci všeho převtělování
DV 23/2006: Sonet o velkém třesku na konci cesty
DV 22/2006: Sonet s vážnou prosbou
DV 19/2005: Sonet o nespočetnosti tvých krás, Sonet o věčné pošetilosti
DV 18/2005: Sonet o touze a s blatouchy, Sonet o pokorném štěstí a s ozvěnou
DV 17/2005: Sonet o básnění pro tebe, Sonet o milostném rýmování
DV 16/2005: Sonet o hrůze z toho, jak jsi daleko, Sonet o starém dilematu v novém rouše
DV 14/2005: Sonet s vážnou prosbou
DV 11/2004: Ticho, Noc a další
DV 8/2004: PF 2004
DV 2/2003: Červené jablko, PF 2003