Jitka Fialová

TO SLOVO

šustivě krouží

to budoucí slovo
okolo jazyka

jako sup vlaštovka
            anděl strážný

jen zamžiká křídly rtů
o klenbu přítomnosti

prolomena dechem dalších úst
je nevratně vyslovena

***

ve tváři poctivě shrabaná hlína
v očích časy bezkalných studní
v hůlce pomalé ostinato bolera

neslyšnost na hraně křiku

a když vypráví o životě suchu a beztak mizerných bramborách
oněmím
jsem jedno velké ucho

      (a brambory jak řepa)

***

co bude až nebude?
co budu až nebude?

***

až zaprší a neuschne
léto pustí švestkám
podzimu zkvasí
zimě zrychlí tep

bojím se
že jarem se o mé ruce neopře

***

má ho přesně podle představ
nic náhodě a vkusu jiných
smetené listy růženec ve schránce
naleštěná žula křížek vyryté iniciály
i místo pro zbytek číslic

konývku schovanou do rajské zahrady

***

předzvěst často jen tak poletuje
jak babí léto
zpozorníš
načechráš

a nazuje těžké škrpály

***

role dcery vnučky ve středu rolády
slazené višňovým džemem

děje mají svou posloupnost

stejně jako způsob
kterým se přikrývá horký plát utěrkou
aby zvláčněl a stáčením nepraskal

proč tedy najednou?

děje mají mít svou posloupnost

***

slovo láska
v té neznělejší podobě
      otevřený vokál úst

jenž mění se v táhlý tón
      kdesi na koncích dechů


      a tam

      to řečené slovo

      kříží se s křídly

            nespatřivých?

Ostatní tvorba Jitky Fialové publikovaná v Divokém víně:
DV 114/2021: Pentinenti
DV 113/2021: Je mnoho, Haiku a další
DV 112/2021: Cestou do hor a další
DV 97/2018: Nikdy nebudu sytá
DV 96/2018: Patové triolety
DV 94/2018: Po jablku a další
DV 92/2017: Donaha, Neuletím
DV 91/2017: Dialog zavřený v puse aneb jáversusjá
DV 90/2017: Se sluncem na létajícím talíři a další