na další stranu
Lukáš Dušek
7. dne měsíce trávy
vyprděl jsem se do noci
zaprásknut čízburgrem a kolou
a stáhnul si kapuci
aby vítr nezafoukal na holou
kůži
jsem Kráčí proti zplodinám
pozdní válečník
atomového věku
29. dne měsíce trávy
jaro je jen
hezký obleček
pro svět
krutých žen
ač poprvé
pod krásou
srdce řežou
do krve
summer revisited, part II
stává se ze mě
pohodlný samotář
kdysi pálila
ale už jsem si zvykl
a osten bolesti
téměř vymizel
v klidu
člověk = dokonalý lhář
neb oklame i sám sebe
mění se
a už brzy
nebudu jako dřív
summer revisited, part VI (smuténka II)
tak jako dopadají kapky na hladinu
dopadali jsme kdysi jeden na druhého
ten vzácný pocit
mi chybí
III. z díla Karla Bukovského
kterak jsem 3. ledna oslovil boha
podíval jsem se na oblohu podlitou smogem
a s onou upřímností
jíž pouze opilci jsou schopni
vznesl dotaz:
poslyš bože stalo by se něco
kdybych si koupil pistoli
a zastřelil pár idiotů?
chvíli bylo ticho
jen z Nuslí zase zacinkala tramvaj
a pak se ozvalo:
stalo
a ty to víš
jsem už trochu starý na zázraky
a po půlnoci střízlivý
aniž bych chtěl
pozdravil jsem gravitaci
a v duchu pomyslel:
laciný pokus
takovýho facana
že v zátylku luplo
nemístný humor není věru na místě
synu
ptal ses — odpovídám
dobře, dobře
dejme tomu
mlčím
poslouchám
on mlčel taky
těžká realita vnímavýho mladýho muže žijícího v ghetu
všecky ty piva mě tlačily na měchejř
tak sem vstal
a šel se vychcat
a v předsíni sem uslyšel vzdychání
to byl domácí s mojí sestrou
už zase
bušil do ní jak hluchej do vrat
to slizký tělo
olysalá pleš
a tlustej pupek a žilnatý ruce
na pevnejch dívčích kozách
občas v noci stojim za dveřma
a honim si ho
když na to myslim
nebo když píchám domácí
ho ženu
tak už to chodí
u nás v domě
těžká realita vnímavýho mladýho muže žijícího v předvánočním městě
budou svátky
v obchodech vyšilujou matky
a zamračený fotrové
postávaj venku
pod těžkym smogem
spousta umělejch hvězd
vytváří dost křiklavej vesmír
koupim si přepálenou klobásu
a s mastnou hubou pokecám
pracující holky to taky nemaj jednoduchý
chceš ho vykouřit?
zeptala se jedna
vykouřit klidně
ale sem naloženej v lihu ne ve vatě
takže leda jako skutek milosrdenství
tolik sprostejch nadávek sem už dlouho neslyšel
krom nemocí pochytila i cizojazyčný výrazy
vánoce sou zkrátka
globální záležitost
V. různé
***
možná že
múza právě
žalostně zaúpěla
znásilněna napotřetí
buď medvídkem kaolou
totiž
kakaem z tuzexu
vlastně buď čímkoliv
pokud mne budeš mít tolik ráda
abych se nezbláznil
je to příliš málo lákavé?
no
takový jsem snad vždy
ne?
hodina pravdy (duben 2003)
existuje taková věc
a říkám tomu „problém krátké básně“
netrvají dlouho
čtou se krásně
všechny atributy dobrého vína
ta vůně
barva
jiskřivá chuť s níž do úst vplývá
hluboký spodní tón
a po ránu
žádná kocovina
VII. mé ženě
***
v užaslém tichu
s mrazivým trnutím v šíji
jsem hleděl na tvé prsty
rozčísly vlasy na tři prameny
a s nekonečnou elegancí
navyklého pohybu
tak jednoduchého
svázaly ty prameny
do jediné řeky
dlouho jsem nešel spát
dlouho jsem byl vzhůru
a pak k ránu
mezi spánkem a snem
koukal na řeku
na spadané listí
a v duchu viděl stále
bílé prsty
tmavé vlasy
kolik jen bylo
kolem krásy
***
máš oči jako tabák
a v těch mých šediví ráno
beze studu píšu báseň na vypůjčená slova
s pocitem vděčnosti
že neřekl bych lépe
do cinkání tramvají
domýšlím melancholické blues
kouř z cigarety
racky nad řekou
sen
který se mi zdál
a ticho
které ti dám
***
být sochař
ohmatám slepeckými prsty tvůj obličej
a zapíšu si každou čárku
tvar šíje
křivku brady
obočí
nos
ústa
z vlhké hlíny
pak stvořím nedokonalou napodobeninu
abych si uvědomil
nesmyslnost
své snahy
jsi
***
v tom křehkém tichu
tvé srdce
slyšet
nikdy nemrzne
***
s každým novým dnem
hledím na tebe
s úžasem
a na ranní nebe
skrz žaluzii
vlasů
***
v noci nasněžilo
a ulice jsou bílé
a v nich zakleté všechny chvíle
které jsem nedokázal říct
skoro mě to mrzí
sníh je čistý
a ty víc
***
nejkrásnější
je úsměv
jímž obdarovalas mě v jedné chvíli
tak tiší jsme byli
a do ticha
tak hlasití
***
tu nejkrásnější báseň
nebudu psát perem
ba ani klávesou
napíšu ji dotykem
a nervy ji po tvém těle
roznesou
|
