Stanislav Brožek

Zima člověka

Krajina čeká
až ji březen uskuteční
a jenom doufalci
hledají svůj záměr
Myslíš
ve stopách zpomaleného dívání
vlastní život tě předběhl o kolo
Bezděky rozmlouváš s těmi
kteří už po smrti
splácejí ještě cestám dluh kroků

Poledne na přícestí
obdivuje svůj zralý pomeranč
Tříčtvrteční ptáci
rozvěšují své současné provázky
Dívání usnulo
Přešly stromy holčičích dnů
Pak tichý deštík zahradního klavíru
To je ta tráva dolů
s břízami na přeskáčku
Poledne na odcestí
Koně všech větví přitékají

Očekávaný les
hladí své knížky po tvářích
jakoby se vodopád zaručeného spánku
procházel houslemi
Sklopený výpočet
budoucích princezen
rozpažený den
trylkující smrt
všetečné dýchání
šnečích obláčků

Rozezvoňte krátery tepen
astronauti pochyb

(publikováno v Divokém víně 1 / 1969)

Ostatní tvorba Stanislava Brožka publikovaná v Divokém víně:
DV 22/2006: (Osminohé vedro…)