literární časopis založený v roce 1964

Bohuslav Reynek

Smrt Panny Marie

Stříbrná oblaka blesk svázal do zlata,
na stolech strnisk planou mraků kytice,
stoh k stohu řadí se, věrnosti odplata,
siony pokoje šeptají, záříce.

Marie odešla na hory neznámé,
za boží olivou a révou úsměvů.
Pod smrtí klenutím svou Matku potkáme,
do dveří vyhnanství domova návštěvu.

Září

Zahaleno v mračen hávu
na okraji vod a luk,
nad dílem svým sklání hlavu
slunce, malíř božích muk.

Na lesy a v ulic davy,
na bílé a modré vsi
vysílá stín popelavý,
ptáka apokalypsy.

Rozestírá záře bludné
v půle pastvin, půle stád,
kopec pod rukou mu rudne,
svít chrám a hrozí hrad.

Hledí, Noe jasnolící,
do lesů a do polí.
Krkavce a holubici
v obavách si vyvolí.

Kohouti

Kohouti si pyšně nosí
hřeben slunce na hlavách
(když se noří z noční rosy
jeho rodící se nach),
chodí kohouti po dvoře
bílí, zlatí, kropenatí,
černí; úsvitu a zoře
zákonníci jsou a kněží
zasvěcují den nový,
pěšin okrasa, bran, věží;
hrozní kohouti Petrovi,
strážcové na prahu stájí,
silnějšímu z dálky hrozí,
slabého si podávají;
smilstva obvyklého bozi,
zlí soudcové zlatoocí
smetištního tribunálu,
vysměvači zlatých nocí,
patronové jitřních žalů;
hrozní kohouti Petrovi,
ryční, sveřepí, nachoví,
polnice a poplach hříchu,
neomylní psi pokání,
echa předčasného smíchu
satanova, kokrhání
zoufalého v pekel pláni...

Bohuslava Reynka na zámečku v Petrkově fotografoval Pavel Jasanský

obr. 1

obr. 2

obr. 3

obr. 4

Galerie obsahuje celkem 4 obrázky.

* * *

(publikováno v Divokém víně 8 / 1968)