na další stranu
Daniela Ťalská
Až…
Až bude noc pršet do mých řas
Až setře mi šmouhy oční linky
A ráno nesvlékne ještě noci šat
A bude nám zbývat půl sklenky něhy
Pak ke světlu do světa probuzení
Co řeknem si opilí, rozespalí
Budem to zítra — my? …
Noc u Sázavy…
Než ruka moje
Nabídla teplo dlani tvojí
K pozdravení
Dals mi kytku v celofánu
Drobné květy
Jako rty dívky
Co zatím všechno tají
A Sázava skrytá nocí
V počátku října
Plula v nás
Mezi náma
Naslouchala
O soutoku snila
Tys snad chtěl
Já nevěděla …
A cesty už nikam nevedly
Ztratily se kdesi
Snad v listí
Snad do říjnové noci
Jen jedna cesta zbyla
Sázava neslyšně souhlasila
Spojení horkých úst a dlaní
Procházka s koňmi…
V očích koní
Zimní smutky
Náruč kraje
V šátku z mlhy
První jinovatky
Šípků které zrají
S polibky nedanými…
Z deníku…
Bylo osmého srpna
Slunce hořelo
A chtělo pít
Z jejich sklenic s pivem
Schovali se pod slunečníkem
Popíjeli a povídali …
Bylo osmého října
Slunce pospávalo
Když listy pozlatilo
A chtělo se hřát
V jejich šálkách čaje
Popíjeli a povídali …
Byl osmý listopad
Slunce chtělo spát
V duchnách mraků
Nesešli se …
Míjeli se? …
Pršelo a padalo listí …
Říjnový večer u Prahy…
Večer ohlédl se
Do zrcátek listí
Po nitích cest
Svedl louky pole
K moři obzoru
Souvratí polí
Vraceli se koně
V očích večernice
V koutku slzu
Rozloučení …
Čaj ve dvou…
Na dně šálku
Lístky jasmínové
Voní
Dopíjíme
Ještě ohřeju si ruce
Dotkneš se mě? …
Za oknem říčka
Rozvlněná v poli
Za bílou zdí
Paže stromořadí
Nesou noc
Havraních koní …
Mapa…
Jdu po svých stopách
Mapou tvojí kůže
Kde všude
Nelíbala jsem tě ještě
Za řasou slza
Vzpomínka skrytá
Chvíle snění
Zbytky léta
— nemůžu tě nemilovat…
|
