Petr Zrno

* * *

Přijede
pár lidí si vymění místa na dřevěné lavici
a strom na cestě se houpe
sem tam
a myslí na božského Dia
stařenku Bauxis
starce Filomena

a vidí lokálku
jež pravidelně
každou hodinu
odváží tři tuny času

a vidí přednostu
jež tady vládne všem
a klidně čeká
až i jej schvátí žádostivá zem

a vidí jak
váhavý Hamlet
potácející se po střeše
nádražní budovy
se miluje ve volných chvílích
se svou lebkou
a pozoruje
takřka
beznadějnost situace
a který s radostí přivítal
Mezinárodní geofyzikální rok
jako symbol spolupráce mezi národy
a příležitost v konečné spoutání
jediné nezotročené přírody

A strom klidně očekává
až vše skočí na koleje
a bude pravidelně každou hodinu
odvážet
tři tuny času

(publikováno v druhém čísle Divokého vína, 1964)