Došlo po uzávěrce

Došlo po uzávěrce, ale včas

Píšu vám v nezvyklou dobu, čtenáři moji milí. Bez pěti minut uplynuly první tři hodiny dne 19. března 2004 a já mám další důvod, proč tenhle den nezapomenout. Klisně Mance se u mne ve stáji narodil hřebeček hnědáček — pohrobek hřebce Assisi del Santo. Manca se narodila u mne, zrovna tak její matka Capriola, její bába Courbetta, prabába Alma a žila u mne i její praprabába Hvězda-Ujma. Hřebeček je polokrevný a ti u mne dostávají jméno začínající stejným písmenem jako jméno otce. A tak se hřebeček jmenuje Asmanec, říkejme mu Asmánek. V tuhle chvíli už stojí a vypil první doušky kobylího mléka.

S jeho porodem mi pomáhala dcera Markéta a ta, jak všichni víte, protože to donekonečna opakuju, má dneska taky narozeniny. Zrovna tak jako její sestra Dorotka.

Dostat Asmánka na světlo boží nám dalo hodně práce, jednak měl špatně položenou hlavičku, jednak je obrovský. Asmánek může děkovat za život příteli Ladislavu Pohankovi a jeho synovi Jakubovi, protože bez jejich pomoci bychom jej s Markétkou nevytáhli.

Doufám, že kromě otce a syna Pohankových jsem nikoho z vás neprobudil. Posílám zprávu Vítkovi Novákovi, aby ji stihl napustit do Divokého vína dřív, než se ráno probudíte.

A jdu zkontrolovat, jestli Asmánek pije, a přeju vám všem dobré ráno.

L.H.

Asmánek s matkou Mancou.

Asmánek