literární časopis založený v roce 1964

Milena Fucimanová

Nedejbože spolknout motýla

OPILO DOMESTICUS

Prvního dne nového roku vcházím do Znamení hmyzu Vítá mě radostný brouk Opilo domesticus: Pestrokrovečník domácí
Filigránské dílo Mistra Slyším se okázale adorovat Uklánět bez uzdy Poklekat před mnohonohým mihotáním Broukům mé litanie musí být k smíchu Hmyzí smích - toť šestnáctinky olejových kapek Brouci jsou moudří Na lidské opěvy se nachytat nedají

ANI TENEBRIO POTEMNÍK

Žádní Amarové ani Kvapníci plstnatí či jiní Žádný Tenebrio Potemník Nikdo z Carabusů nezhloupl natolik Aby se mu zatočila hlava z oslavných ód Nedrnčí po strunách Neputují po kolenou Pohybují se v neohlášených intervalech Tak činí Střevlíci i Rušníci muzejní čili Anthrenové krásně zdobení I Blaps mortisaga řečený Smrtník

OHROMUJÍ MĚ VŠICHNI

Ohromují mě všichni Běžní Vzácní Škodliví Jako rozhozená písmena z Knihy knih
Přesto každé zabzučení kolem obličeje prudce odháním Nechci vás ve vlasech Nelezte mi po nohou Vaše doteky třebaže lehčí než pyl mě probouzejí ze spaní a já se štítivě otírám A stydím se za to Trápím se pro to Vysvoboďte mne!

ATTAGENE!

Po rukávu starého kabátu mi leze kožojed skvrnitý: Attagenus Kabát mi před mnoha lety ušila maminka Už jej ani nedopínám Oblékám jenom o Bílé samotě
Jak jsi mě našel! Attagene! Tvé jméno voní po antické básni božstvaplné Buď milosrdný Přejdi a nenič mé kruhy Jakož i já nenaruším tvé

ČAS NÁVŠTĚV MILOSTNÝCH?

Bílé víno před usazením překvapeně zaprská Oříšky v misce a sbírka kuriózních motýlů Jednomu říkáš Pískavec Ačkoli jeho skutečné jméno má rodokmen Vidíš? Čmárá si pro sebe déšť Kape mu ze šosů Jak může někdo mávat křídly a být přitom tak splihlý? Ako by mu z tela vypadali ihly
Jsou tady i jeskynní motýli Nepřipomínej jim nektar Probudíš v nich stesk jako v osiřelých matkách Někdy je možné život prožít jen tak: že se na nic neptáš
Máš tady i motýly z roští Nedejbože spolknout jednoho z nich

K NEPOZNÁNÍ

K večeru někde třískají okenice Jako když obrátíš housle naruby Z boží milosti Z božího dopuštění Přesto je tady pořád krásně Z Fortny fičí podle starých časů Kuželnu zbourali Škvoři se coby čiperní Honzové rozutekli bůhvíkam Už dávno nám není třináct Už se k nikomu tajně netiskneme Kdysi jsme sypali drobty i pavoukům a lapené mouchy jsme schválně vypouštěli z dlaně Aby si lítaly napříč blanokřídlým světem

SETKÁNÍ PO PADESÁTI LETECH

Těšení v nás píská jako tlakový hrnec Houfem a honem Franta s pan Děrem a Madula s Jedním prsem Scvrklí jak nasolené škvarky Ale jsme tady! Kdo by myslel na hořící koudele a černě mžikající mraveniště Sklenky perlí jako tanečnice z Lúčnice
Pak zvěst: Kamarádka se cestou k nám zabila v autě Kdo to kdy viděl! Zabít se jdeme-li na slavnost Skřípou vidličky Rozprsknou se zuby Těla se kácí do strachu
Chceme zpět do odulého tepla doupat V nich úlisný lžidžin z láhve stoupá do hlavy: jen řekni a cokoli bude tvé

OBRÁCENÍ

Kavkův Řehoř Samsa už ví: jaké to je být broukem a ležet bezmocně na krovkách Chybí mu základy gymnastiky Neumí ani roztáčet hmyzí piruety jako modlitební mlýnky Nastavit břicho slunci se trestá zdlouhavou smrtí Proto brouky obracím zpátky: někdy stéblem nebo lístkem trávy V kuchyni opatrně párátkem I kdyby trýzeň nebyla větší než špendlíková hlavička Umřeš na ni v zastoupení

PAVOUČÍ PŘÍZEŇ

konopná žízeň po životě V rohu ložnice se tiše houpá nezdolná textilní manufaktura Nedokážu ji strhnout Samička ji fotosenzitivně hlídá Nepotřebuji pavoučí sítě Nelovím ryby ani se nehodlám oběsit Osminohá argiope: pavoučí poběhlice pruhovaná jako vosa a lehká jako peříčko se utajeně chvěje Chybí tu meta temnostní Ale ta tká řídké sítě na balvanech nad hladinou podzemních vod Můj ty křižáku!