Jean Cassou

Třicet tři sonety

Přeložil Vladimír Kafka

X.

Alexandrijská růže... To byl popěvek
pruhů a hvězd v salvách na pobřeží.
A noc třaskající všude jako věk,
v němž první svátek dobyl našich dveří.

Ano, zástupy dětí a v městě radost nad zmatek
v tancích těch, kteří dokázali přežít.
A přece, miláčkové, jako že zůstaly stíny čelenek
a ruce rozechvělé tuto stránku otáčejí stěží!

Ale v létě bylo dobře tomu, jenž prudce ťal
a tmavým spárem naději rozmetal!
Byl zde! — Je zde možná neustále...

Neboť cítíme toulat se dálkou svých břemen,
napříč lesem, kde se pod nohama zvrtává kámen,
zvíře divoké a nikdy nedosycené.

(publikováno v Divokém víně 2 / 1967)