Pavel Volf

Otázka

Ptal jsem se vody plné
moudrosti až na dno
kolik jich bylo
co milovali
srdcem zavěšeným v proutí
až k tonutí

Spočítej slzy
na hřbetě ryby
stříbrné ryby
co držíš v náručí

V krajině

Den kotví na mělčině

Hospoda na hrázi
sluncem vybělená
drnčí zpěvem

A stesky člověčí
padají do vody
na tři
a přes síť

Žabičky k popukání
říkáš
Ale že i ta naše
láska
je jen sklo průhledné
dvě oči kočičí
do kterých stačí
dráp
aby zbyl jenom čas
tisíckrát zbytečný
nevíš

Protože i kdybys
dveře dokořán otevřela

neodejdu

(publikováno v Divokém víně 2 / 1966)