na další stranu
Karel Sýs
Z „Tanečnice ve zlaté láhvi“
II. (Slávce)
Je u nás maminka holky která se mi docela líbí
usmívá se na mne ale matka není dcera
Konečně přichází sama s jakýmsi vzkazem
pouštím jí desky v zešeřelém pokoji
je jí čtrnáct je nebezpečná neví co chce
dobře pět mladíků se do už zakoukalo
a ona si s každým novým udělá čárku
do safiánové knížečky
Zas u jiné připadám si jak malý
opilý domácí přítel
kterého při loučení líbáme u dveří
protože je s ním dobře a protože prý píše básně
(většinou neškodí si nějakou přečíst)
Ale pak zas utíkáme ke svým šedivým láskám
a moje láska zatím sjíždí v nákladním autě
s vysokého kopce
A jindy jsem na návštěvě u svého přítele
v Mirovicích
při vzpomínání na jistý smutný osud jsme
se opili příliš levným červeným vínem
až jsem se pozvracel na vesnické záchodě
s vyřezávaným poklopem
a vylekal jsem bratránky
ó poezie já ti tolik dávám a ty mne nechráníš
A jindy stojím se svou dětskou láskou
ptá se mne kolik jsem měl za ten rok v Praze holek
a jestli jsem je líbal
Ne nelíbal nechtělo se mi směju se
ona je ještě dítě
Šílím touhou po její nevinné duši
Už viděla dva nepřístupné filmy
(toho svatokrádežného těšení)
A jindy jsem na návštěvě u Františka Hrubína
Tak jako on miluji zahrady se zlatými jablky
Nelíbí se mi jeho básně o raketách ale
zbožňuji Romanci pro křídlovku
Když jsem byl malý myslel jsem si že je
křídlovka ptáček
Pokojem zatím letí dvě vzducholodě a zlatá jablíčka
Pan Verne a pan Kamil Lhoták něžně serou na tíži zemskou
paní Hrubínová přináší kávu
Zas jeden blázínek do toho padá —
(určitě si to myslí)
Ach to léto uteklo jako děťátku hovínko
A jindy zase kecám v kruhu rodiny
a vypadá to jako bych měl od jedné obrácené dušičky pětku
strejda k tomu hraje sonátu od Chopina
po kolena v zahradě stříbrných fíků
(zatím co teta říká že brambory zase zdražily)
předtím jsme byli na pivě
po každém pozdvihování řekl
Tak ať jsme dlouho živi —
A budeme tedy živi strašně dlouho
|
