Vlasta Sodomková

Cesta

Zastavila jsem se
u tvých víček
a ptala se hlídacích psů,
jestli mě neroztrhají.

Pak jsem šla kopřivami panenek
a došla k jeskyním sítnice.
Tam jsem si, unavená, lehla
a probudila jsem se
vyplavená do zanedbaných koutků.

Rozsvítila jsem si plynové lampičky,
vybrala si nejsplavnější říčku
a odplula jsem po rovině
schoulená jako Popelčiny šaty.

Skončila jsem v rýze u rtů,
kde mě nikdo nebude hledat.

A vlastně ani ty.

(publikováno v Divokém víně 5 / 1971)

Ostatní tvorba Vlasty Sodomkové publikovaná v Divokém víně:
DV 22/2006: (Vlašťovčí hejna pozorují kraj…)