Vlasta Sodomková

***

Vlašťovčí hejna pozorují kraj.
Žabincové jezírko
se vyhýbá osamělcovým krokům.
Mlhou se prodírá slunce
a kvete bodlák.

S očima v loktech mlčí věci,
odpočívají, trpělivé, čekají na podzim.
Až vyplave měsíc břichem nahoru,
rozbije se džbán
a shoří jeřabiny.

Do listnatých lesů
odejdou toulavé duše neznámých malířů.
Zahoří smutek.

Fantazie ptačích bůžků
pokreslí nebe nepravidelnými šiky ptáků.
S nimi potáhne mlčení,
společník loučení.

Na každé větrné plošině vyroste kámen.
V chřestivých židovských růžích
se odrazí holost zahrádek.
Plané jeřabiny
boudou plné
křičících, osamělých ptáků...

(publikováno v Divokém víně 7 / 1970)

Ostatní tvorba Vlasty Sodomkové publikovaná v Divokém víně:
DV 25/2006: Cesta