Elefen Bozsko

ZIMA U WILD WEST CITY

Je zasněžený les i pole,
je jasno, mráz a zebe.
V dálce je k vidění
odkud vedou cesty kam.
Tu a tam padne vločka z nebe.

K remízku na mezi
zaječí sbíhají se stopy.
Hejno hýlů, čečetek a sýkor
v křoví rámus tropí.

Westernové městečko
opouští jezdci na koních.
Dlouhé pláště, klobouky,
vlasy svázané v copy.

Cesta jde kolem hřbitova.
Na vršku to pěkně fouká.
Jezdci se na chvíli zastaví
a smekají klobouky.
Zde bývá zima
obzvlášť velmi dlouhá.

LETNÍ VEDRA

Tak snadná byla láska
když se v létě brali
přátel spousty
i ráno večírky
A sny ?
Ty se zhmotnit daly

Pak přišla první hádka
jak letní bouřka z veder
tu spolu ještě přečkali
večer nahé usmíření
plné slaných slz
když sladká slůvka šeptali

Po letech s kýmsi
oba svou lásku spackali
jenže usmíření
již tak snadné není
bolavá věta útěchy
"vždyť si to tak neber"
spaluje všechno jako blesk
při bouřce z letních veder

PŮLNOČNÍ ZÁVOD

(moritát)

nebožtíci v módních černých dresech
přelézají opukovou zeď
rachitický hrobník mává věncem
s černým fáborkem
a pisklavým hlasem
dává povel "teď"

půlnoc nasvícená Měsícem
chladná smrtí
a provoněná jasmínem
je pateticky narušena
mihajícími se stíny

na konci mihotání
poražení i vítězové
potkávají se v cíli
a po zásluze odměněni
kostitřasým potleskem
mizí pod hromadami hlíny

přichází ráno
po něm den

vyprovázen davem fanoušků
v čele s farářem
nový závodník
jak jinak
než v módním černém dresu
na cílovou a startovní čáru
obřadně je přiváděn

NÁHRADNÍ RŮŽENEC

Mezi prsty koulím
památku na Černé moře
žlutě zbarvený kamínek
ač němý a chladný
vyvolává živé vzpomínky
jak na hrobě přítele
svíčky malý plamínek

Světýlko žluťásek v kalíšku
i vzpomínka v hlavě
chvíli smutně ligotá
pak zhasíná a ztrácí se
on i ona

jen žlutě zbarvený kamínek
v mých prstech dál
neposedně mihotá

LARGO D´APRIL

Každý rok v dubnu
sedí na rohu římsy
hospodářské školy

Hned první pohled napoví :
nemá šmrnc
je tuctový
i chybějící charisma
přehlédnout nelze dojista

Na krku nemá velký kříž
jak zpěváci na rokovém nebi
na slunci hitparád když se hřejí
Je ale také na slunci
a k nebi
zřetelně má blíž

Zřejmě si však věří
Ch. Aby taky ne
Má zkušenost a cvik
z mnoha slavných věží

A zpívá
A trylkuje
Brzy ráno
i dlouho po klekání

Zpěv plný smyslnosti
velmi hlasitý
na zlost veřejnosti
Má k tomu pádný důvod
Talent až k zlosti
a viditelně černý původ

Nenosí rifle
jen obnošené černé peří
a make-up nezakryje
otlučený žlutý nos.
Ale k zpívání má boží dar

Imidž je na nic.
Poslouchej jak na římse
zpívá kosí star

Ostatní tvorba Elefena Bozska publikovaná v Divokém víně:
DV 31/2007: KORPULENTNÍ VESMÍR a další
DV 25/2006: Citrónová šťáva, Zuzančino tajemství