Zdeněk Rytíř

Svítání po probděné noci

Krvelačná noc stíná stíny...
dnes už nikdo neumí popravovat
se vznešenou nenávistí
ale několik tvých dobrých přátel...

Ostatně noc jako noc
ale tato již důvěrně známá svou zuřivostí
připomíná mi můj jazyk
přibitý ke stěně vědomí

Tak otálíme s odpovědí...

Proč při chůzi pozpátku
nenapadá nás lepší slovo než Návrat?

Proč jedinou odpovědí je otázka Kam?

Ó ubohé křehké maso vteřin
nevinné tělo času
kamkoliv jdeme po hrobech

A přesto
někam bych odešel
někam pryč od zvracejícího přežraného dobrodiní
lidí kteří se sytí už jen zbytky z pohřebních hostin
pryč od šilhající nenávisti motorů
pryč až třeba k průsvitným andělům nelásky
třeba dokáží zodpovědět tento jednoduchý příklad
z učebnice matematiky pro nižší postupné ročníky
středních škol

Pozor děti
Je-li na světě o jednu žalářní celu více
než je lidí
Kdo je tedy svobodný?
Kdo je tedy svobodný?
Kdo je tedy svobodný?

(publikováno v prvním čísle Divokého vína, 1965)

Ostatní tvorba Zdeňka Rytíře publikovaná v Divokém víně:
DV 25/2006: (Nemohu se hnout…)
DV 10/2004: Tvar, Krajina II